Doporučení pro kojeneckou výživu se vyvíjejí

Výživa kojence má pokrýt energetickou potřebu dítěte ve vztahu k rychlosti růstu, která již nikdy v životě nebude tak velká, ale rovněž vytvořit předpoklady pro rozvoj imunity a orální tolerance. Výživa v tomto období má snížit na co nejmenší míru riziko manifestace alergií a dalších chorob, které se mohou objevit až v dospělosti.

Kojenecká výživa má vysoký potenciál pro dlouhodobé ovlivnění zdravotního stavu prostřednictvím několika mechanismů. Organismus kojence ovlivňuje prostřednictvím metabolického programování s dopadem na rozvoj tzv. civilizačních chorob v dospělém věku (kardiovaskulární choroby, diabetes 2. typu, obezita, některá nádorová onemocnění, poruchy příjmu potravy), pomáhá rozvíjet a stimulovat zrání imunitního systému a vznik tzv. orální tolerance a rozvíjí vnímání chutí a konzistence stravy. V posledních letech bylo maminkám všeobecně doporučováno výlučné kojení prvních šest měsíců a následné postupné zavádění příkrmů. Nyní však odborníci přicházejí s novými zjištěními.

Stávající doporučení pro kojeneckou výživu

Pro výživu v kojeneckém věku jsou v současné době uváděna dvě doporučení. Jednak doporučení WHO z roku 2001 a dále doporučení ESPGHAN (European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition) a EFSA (European Food Safety Authority). WHO preferuje výhradní kojení do šestého měsíce věku kojence. Toto doporučení bylo podloženo rozsáhlým sledováním a přehledovou studií, podle jejíchž výsledků je exkluzivní kojení do 6. měsíce pro dítě výhodnější než jen kojení do 3. až 4. měsíce. Při plném kojení do 6. měsíce nebyl zaznamenán růstový deficit, po dobu kojení byl naopak statisticky významně nižší výskyt gastroenteritidy. Děti kojené déle než 6 měsíců měly méně často pneumonie a recidivující otitidy než děti kojené do 4. až 6. měsíce. Rovněž riziko hospitalizace pro infekci do tří měsíců věku je nižší při plném kojení.

Doporučení ESPGHAN a EFSA se věnují zavádění komplementární výživy (nemléčných porcí) v době od konce 4. do 6. měsíce věku. Tato doporučení vycházejí z publikací prokazujících, že oddalování expozice a restrikce v zavádění potenciálních alergenů a lepku vede v rozvinutých zemích k vyššímu výskytu potravinových alergií a celiakie, uvažuje se i o lepku jako spouštěči diabetu 1. typu. Rozvoj imunitní tolerance vyžaduje opakovanou expozici antigenům v kritickém období, jehož dolní hranicí je 17. a horní hranicí 26. týden života. Zdá se, že důležitým modulačním faktorem je současná výživa mateřským mlékem.

 Jsou také publikovány práce, které zjišťují deficienci železa či anémii u dětí plně kojených 6 měsíců. Jedním z hlavních argumentů pro doporučení WHO, tj. výhradního kojení do konce 6. měsíce, je nižší výskyt infekcí. Zavedení komplementární výživy však nezvyšuje v rozvinutých zemích s dobrou hygienickou úrovní významně výskyt infekcí ve srovnání s podáním umělých náhrad mateřského mléka.

Doporučení pro kojeneckou výživu v rozvinutých zemích v současné době by tedy mělo akceptovat realitu narůstajícího výskytu alergických a autoimunitních onemocnění, možný výskyt deficience železa u plně kojených a to, že časnější zavedení nemléčných porcí, ne však dříve než ve 4. měsíci, nezvyšuje významně riziko infekcí ve srovnání s kojením. Podání nemléčných porcí (lžičkou) dětem, u nichž laktace matky není dostatečná, nevede ke kompetici podání mateřského mléka a výživy savičkou při dokrmu náhradní mléčnou výživou.

Jaký lze z těchto doporučení tedy udělat závěr?

Plně kojené, prospívající dítě by mělo dostat komplementární výživu ve 26. týdnu. Kojené dítě v situaci, kdy laktace klesá, dostane individuálně podle svého váhového prospívání KV v období od 17. týdne věku. Nedostatečná laktace je důvodem zavedení náhradní mléčné stravy již v prvních čtyřech měsících života. Nemléčné porce jsou zaváděny podle prospívání dítěte v období mezi 17. až 26. týdnem života (včetně libového masa jako optimálního zdroje železa). Součástí komplementární výživy je i zavedení lepku. Odkládání jeho zavedení nemá podle současných znalostí protektivní efekt vůči rozvoji celiakie. Naopak je vhodné z výše uvedených důvodů podat lepek v situaci, kdy je dítě ještě kojeno. Z hlediska prevence alergie lze akceptovat v současné době následující stanoviska.

Pro všechny kojence:

\ \ exkluzivní kojení po dobu minimálně 4 měsíců s dalším pokračováním kojení k pokrytí mléčných porcí,

\ \ kompletní eliminace expozici tabákovému kouři před i po narození,

\ \ zavedení komplementární výživy mezi 4. až 6. měsícem věku.

Pro rizikové kojence (pozitivní rodinná anamnéza alergie u rodičů nebo sourozence):

\ \ u nekojených dětí hydrolyzované formule do 4. měsíce,

\ \ parciálně hydrolyzované (tzv. HA formule) jsou preferovány před extenzivně hydrolyzovanými (používanými v léčbě alergie na bílkovinu kravského mléka, jíž trpí 2 až 3 % kojenecké populace v evropských zemích),

\ \ rodiče by si měli být vědomi limitovaného efektu těchto opatření – všechny alergické manifestace mají genetický podklad.

Tato doporučení nijak nezpochybňují význam kojení, není důvod, aby kojenec nedostával mléčné porce ve formě kojení – pokud je to možné – i po prvním půlroce věku. Když jsou do výživy zavedeny nemléčné porce charakteru pyré, které mají být podávány lžičkou, je doporučováno začít nabízet i tzv. stravu do ruky (chléb, suchar, sušenka). U dětí s normálním vývojem se nepředpokládají problémy s tolerancí tohoto typu výživy. Publikované práce ukazují, že pokud se podává hrudkovitá strava až po 9. měsíci věku, děti mají problémy s konzumací ovoce a zeleniny a s tolerancí tuhých soust v pozdějším věku.

Podávání příkrmů dle WHO

 Po ukončení mléčného období, nejdříve po ukončeném 4. měsíci věku, zavádíme do výživy dítěte postupně nemléčné příkrmy. V té době již mléko nestačí pokrýt požadavky dítěte na energii, některé vitaminy a minerály, a proto navyšování těchto potřeb zabezpečíme doplňováním jídelníčku příkrmy.

 K zařazování příkrmů dochází v době, kdy dítě přesáhne tělesnou hmotnost 6 000 g a je hladové i po vypití 900 až 1 000 ml mléka za den. Je to zpravidla v období mezi 4. až 6. měsícem věku. Jako první nemléčné příkrmy se podává pyré, připravované z ovoce a zeleniny. Koncem prvního měsíce přechodného období se začínají podávat příkrmy masozeleninové. Denně je pak nahrazena 1 mléčná porce 150 až 200 g příkrmu.

V průběhu 2. měsíce přechodového období zařazujeme jako druhou denní dávku ovocno‑mléčný příkrm, kde mléčnou složku tvoří jogurt. Podáváním příkrmů kryjeme především zvýšený požadavek na přívod energie a potřebu zařazení vlákniny do stravy. Potřebu energie nelze již pokrývat navyšováním spotřeby mléka s ohledem na nežádoucí navyšování koncentrace přijímané bílkoviny.

Ovocné příkrmy mají vysoký obsah ovocných pektinů a ovocné vlákniny, podporující peristaltiku střevní. Pektin snižuje riziko intoxikace, připívá k prevenci zubního kazu a optimalizuje metabolické procesy. Obdobné nutriční hodnoty mají zeleninové příkrmy, které vynikají především vysokým obsahem vlákniny.

Ovocné šťávy jsou vhodným doplňkem pitného režimu. Jejich předností jsou přírodní chuťové a aromatické látky, které ovlivňují psychofyziologii trávení, a stimulují tak tvorbu trávicích enzymů. Zeleninové a masozeleninové příkrmy je možno nahradit zeleninovými a masozeleninovými polévkami.

Tepelné opracování použitých surovin nesnižuje obsah minerálů, stopových prvků, vlákniny, spíše přispívá k jejich uvolňování. Současně i snižuje hladinu alergenicity. Přítomný mléčný tuk zvyšuje využitelnost lipofilních vitaminů, zlepšuje konzistenci a celkové senzorické vlastnosti.

Novinky mezi kojeneckými mléky

Předčasně narozené děti

Potřeby nedonošených dětí se od fyziologických novorozenců liší. Potřebují speciální výživovou péči, aby jim bylo umožněno dohnat deficit vzniklý předčasným porodem. Mezi hlavní výživové potřeby nedonošených dětí patří zvýšená potřeba energie, makro‑ i mikronutrientů pro správný vývoj při malém množství přijaté potravy. Správná výživa by také měla přispět k rozvoji centrální nervové soustavy, k němuž u fyziologického novorozence dochází v posledních týdnech před porodem. Kvůli nízké motilitě střev a vysoké potřebě kalorické hodnoty výživy na 100 ml je důraz kladen na snadnou stravitelnost výživy.

Kojenecká mléka Nutrilon Nenatal

Nutrilon 0 Nenatal – od narození

Nutrilon 0 Nenatal je určen k dietnímu postupu při výživě nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Užívá se do dosažení standardní porodní hmotnosti (2,5 kg) a dokud není růstová rychlost dítěte normální. Po propuštění z nemocnice je vhodné pokračovat podáváním Nutrilonu 1 Nenatal, pokud to lékař doporučí. Nutrilon 0 Nenatal je správnou volbou pro předčasně narozené dítě, pokud nemůže být kojeno, nebo v kombinaci s kojením. Poskytne mu speciální výživu, kterou potřebuje pro vyrovnání růstového de‑ ficitu. Nutrilon 0 Nenatal obsahuje zvýšené množství energie a bílkovin pro podporu růstu nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností.

Nutrilon 1 Nenatal – od narození

Nutrilon 1 Nenatal je určen k dietnímu postupu při výživě nedonošených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Užívá se od dosažení standardní porodní hmotnosti (2,5 kg) a měl by být předčasně narozeným dětem podáván až do dosažení hmotnosti 4 až 5 kg (nebo do 4 měsíců regulovaného věku). Nutrilon 1 Nenatal je doporučen pro předčasně narozené dítě po jeho propuštění z nemocnice, pokud nemůže být kojeno. Poskytne mu totiž důležité živiny, které stále potřebuje pro vyrovnání růstového deficitu. Nutrilon 1 Nenatal obsahuje unikátní směs galakto‑ (GOS) a fruktooligosacharidů (FOS) vyvinutou po vzoru oligosacharidů mateřského mléka, kde tvoří 3. největší složku.

Nutrilon BMF – od narození

Výrobek je určen k dietnímu postupu při výživě nedonošených kojenců a dětí s nízkou porodní hmotností, a to k obohacení mateřského mléka. Přípravek se přidává do mléka matky novorozence nebo do mateřského mléka z „mléčné banky“ s cílem poskytnout novorozenci dostatek živin (k pokrytí individuálních potřeb). Nutrilon BMF je směs hydrolyzované mléčné bílkoviny, sacharidů, vitaminů, minerálů a stopových prvků bez přídavku tuku.

Kojenecká mléka syticí

Počáteční od narození – Nutrilon 1 Extra

Tento výrobek je vhodnou volbou počáteční mléčné kojenecké výživy, pokud již dítě není nebo nemůže být plně kojeno. Nutrilon obsahuje unikátní klinicky testovanou směs oligosacharidů GOS/FOS vyvinutou po vzoru oligosacharidů mateřského mléka, kde tvoří 3. největší složku. Oligosacharidy jsou přirozeně se vyskytující látky, které jsou využívány střevní mikroflórou dítěte. Nutrilon obsahuje nukleotidy a LCP mastné kyseliny v množství doporučeném předními specialisty na výživu.

Pokračovací od 6. měsíce – Nutrilon 2 Good Night

Nutrilon 2 Good Night – pro klidný spánek je vhodnou volbou pokračovací mléčné kojenecké výživy pro kojence, pokud již není nebo nemůže být plně kojeno. Rýžové vločky v mléce pomohou zasytit, a tak se v noci nebude budit hlady. Doporučujeme jej použít jako poslední dávku výživy před uložením ke spánku. Během dne pak můžete podávat běžnou kojeneckou výživu.

Zdroj: