Dovolené, státní svátky a mzdy
Pracuji jako zdravotní sestra u lůžka v nepřetržitém provozu a v naší nemocnici vznikl následující problém. Asi před dvěma lety byl vypracován přes počítačový program služeb tzv. dlouhodobý plán na celý rok. V prvním roce fungování plánu byly vánoční svátky u všech sester, které je měly v dlouhodobém plánu rozepsány, ale neodsloužily je z důvodu uzavření oddělení v době svátků, hodinově proplaceny.
V dalším roce se před vánočními svátky otevřel dlouhodobý plán a svátky se všem sestrám, které je měly v plánu, vymazaly a nedostaly jsme nic.
Letos nám zaměstnavatel v dubnu oznámil, že nařizuje celozávodní dovolenou v provozech, kde je to možné. Dovolená má být první týden v červenci a první týden v srpnu, což v sobě zahrnuje i 2 státní svátky, na které si mají sestry, které měly v dlouhodobém plánu plánovanou službu, vzít dovolenou. Je postup zaměstnavatele ohledně státních svátků ve všech letech správný?
Odpovídá JUDr. Dominik Brůha
Vzhledem k dotazu by bylo potřeba především rozklíčovat, zda zmiňovaný „dlouhodobý plán“ vůbec odpovídá zákoníku práce, protože harmonogram směn musí být zaměstnavatelem vyhotoven zásadně na celé vyrovnávací období (max. 26 týdnů, resp. nejvýše 52 týdnů, bylo-li tak sjednáno v kolektivní smlouvě) a nelze vypracovávat paralelně vedle sebe více různých harmonogramů směn pro totéž pracoviště. Je neudržitelné, aby tzv. dlouhodobý harmonogram platil např. pro posuzování svátků a čerpání dovolených a podle jiného (krátkodobého, např. měsíčního) harmonogramu byly skutečně obsazovány směny apod. Jinak řečeno, zákoník práce – celkem logicky – předpokládá, že u zaměstnavatele bude práce na daném pracovišti organizována podle jednoho harmonogramu směn. Ten sice může být i v průběhu vyrovnávacího období změněn, ale zásadně za stejných pravidel jako byl vypracován původní harmonogram – tzn. za podmínky seznámení zaměstnance se změněným harmonogramem alespoň 2 týdny předem a především vypracování harmonogramu na celý zbytek vyrovnávacího období.
Pro objektivní posouzení dotazu by však bylo potřeba seznámit se podrobně se zmíněným dlouhodobým plánem a posoudit vůbec zákonnost jeho vydání a jeho příp. změn.
Pokud jde o kompenzaci svátku, pak situace popsaná v dotaze neodpovídá zákoníku práce ani v jednom ze zmiňovaných let, neboť svátek nelze prioritně jen „hodinově“ proplatit, ani jej nelze tzv. „vymazat“ z harmonogramu, ani na svátek nelze nařídit dovolenou.
Uvedené vyplývá přímo ze zákoníku práce, konkrétně podle § 219 odst. 2 platí, že připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Dále podle § 115 zákoníku práce pro odměňování platí v oblasti odměňování mzdou (nemocnice ve formě a.s. či s.r.o.), že za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
Obdobná pravidla platí podle § 135 zákoníku práce i pro odměňování platem (ve zdravotnictví nejčastěji zaměstnavatel ve formě příspěvkové organizace), když se v zákoně stanoví, že pro zaměstnance odměňovaného platem, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.
Zdroj: AK Dominik Brůha