Poslanci schválili úvodní reformní zákon
V prvním čtení prošla minulý týden Poslaneckou sněmovnou úvodní část chystané reformy zdravotnictví. Jednalo se o novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pokud by tato norma úspěšně proplula celým legislativním procesem, znamenalo by to, že se otevře cesta k zavedení dlouho diskutovaných standardů zdravotní péče. Rovněž se usnadní proces slučování zdravotních pojišťoven. Kromě toho by se zvýšil poplatek pacientů za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun.
Zákon č. 48 o veřejném zdravotním pojištění představuje základní normu, určující podobu českého zdravotnictví. Nyní Parlamentem prochází novela, která by jej mohla zásadně proměnit. Její asi mediálně nejvděčnější částí je navrhované zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici. Pozornost veřejnosti vyvolávají i některé další spíše parametrické změny. Tato novela však zahrnuje řadu možná méně atraktivních položek, které by však v konečném důsledku mohly vést ke skutečnému systémovému posunu.
Sněmovní jednání dle očekávání neprobíhala vůbec hladce. Protože koalice měla většinu, zvolila opozice strategii obstrukce a vydržela při ní téměř až do půlnoci. Ministr zdravotnictví Leoš Heger tak byl řadu hodin pod palbou projevů opozičních poslanců a musel čelit i některým velmi ostrým výpadům. „Pan ministr Heger (…) byl životem a možná i určitými politickými tlaky dotlačen do polohy, kdy opakuje mantry, kterým možná ani sám nevěří. Tato diskuse z něj pomalu začíná dělat jakéhosi bin Ládina českého zdravotnictví, a to si nejspíš nezaslouží,“ řekl například poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Leoš Heger připustil, že novela neobsahuje opatření, jež by v krátkodobém horizontu přinesla do zdravotnictví větší objem prostředků. „Zdravotnictví se za posledních dvacet let ocitlo v určité krizi několikrát a vždy bylo nakonec řešením přilévání peněz. Krize se tím oddálila, ale nikdy definitivně nevyřešila a vrací se periodicky zpátky… Dramatická transformace zdravotnictví není jediným cílem. Cílem je kultivace zdravotnictví, zlepšení podmínek pro pacienta, lepší využití peněz, které jsou momentálně k dispozici a vždycky budou omezené,“ řekl.
Skončí ústavní princip rovnosti?
Nejvíce emocí vyvolávala pasáž týkající se vymezení standardní a nadstandardní péče. Fakticky by znamenala konec jedné z konstant českého zdravotnictví – tzv. paragrafu Fišerové, který říká, že na péči poskytovanou v rámci veřejného pojištění není možné si připlácet.
„Je zde snaha, aby se vytvářely kategorie pojištěnců. Kategorie pojištěnců, kteří budou mít na to, aby si doplatili ekonomicky náročnější variantu zdravotní péče, a kategorie pojištěnců, kteří na to mít nebudou, a budou muset tuto možnost odmítnout. To je přece věc, s níž ale naše Ústava nepočítá,“ řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka s tím, že jeho strana je připravena podat stížnost k Ústavnímu soudu.
Jeho stranický kolega Lubomír Zaorálek citoval z té části novely, která říká, že každému pacientovi musí být zdravotnickým zařízením podle návrhu nabídnuta základní péče v plně hrazeném standardu – pokud se pacient rozhodne pro nadstandardní variantu, musí to být zaznamenáno do dokumentace.
„Dovedete si představit, že veřejnost na tohle přistoupí? Že prostě většina obyvatel v této zemi podpoří takovýto způsob rozhodování se v ordinaci? Pobavme se tedy o tom s lidmi. Je tohle něco, co chtějí, zítra si vybírat v něčem, v čem se nevyznají? Odhadovat, jestli mají na to, aby platili? Vy tady děláte opravdovou revoluci v tom, že tohle je skutečně zrušení ústavního principu stejné rovnosti přístupu ke zdravotní péči placené ze zdravotního pojištění, na které společně přispíváme! To je bolševismus vašich reforem! To ve skutečnosti žádné reformy nejsou. To je skutečný puč,“ řekl Lubomír Zaorálek.
„Jestliže je někdo chudý a nemá na to, aby si platil nadstandard, tak standard by měl být takový, aby byl kulturní, byl na evropské úrovni a nemuseli bychom se za něj stydět. Zazlíváte nám, že chceme určovat nadstandard a nemáme definovaný standard. Ten je dán sazebníkem, zákonem 48, seznamem, který je v přílohách, kde se některé věci vyjímají a připlácejí se, jako jsou např. stomatologické výkony. Snažíme se jenom o mírné upřesnění systému, který definuje, že některé věci, které si dneska lidé platí pokoutně, by byly placeny otevřeným způsobem,“ konstatoval v nekonečné diskusi Heger.
S odsuzujícím projevem vystoupil i poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Na jeho vystoupení posléze reagoval oční chirurg a poslanec za TOP 09 Michal Janek: „V České republice se operuje ročně 80 000 šedých zákalů, katarakt. Každý pacient dostane standardní nitrooční čočku, po této operaci vidí dobře do dálky, do blízka používá brýle. Viděli jsme pana poslance Jandáka, který brilantně četl krásný projev. A nevím, jestli jste si všimli, četl ho bez brýlí. Před půl rokem brýle měl. Proč? Protože má nadstandardní čočku.“ Poslanec Jandák poté ze svého místa připustil, že za tento výkon zaplatil.
Návrh reformního zákona prošel díky koaliční většině ve Sněmovně do druhého čtení. Otázkou je, zda a s jakými změnami a připomínkami projde dále. Po schválení ve třetím čtení poputuje do Senátu, kde má většinu ČSSD. Pokud jej Senát neschválí, musí Sněmovna přehlasovat jeho veto nejméně 101 hlasy.
red
Zdroj: Medical Tribune