Restrukturalizace lůžek ano – ale i následné péče
aké následná péče bude muset projít určitou restrukturalizací, upozorňuje MUDr. Ivana Doleželová, MBA, primářka Geriatrie-LDN FTNsP v Praze. Činí tak v reakci na naši anketní otázku z minulého čísla MT, kdy jsme se ptali, jak to udělat, aby v rámci restrukturalizace akutního lůžkového fondu přibyla taková lůžka následné a dlouhodobé péče, která lze s klidným svědomím doporučit i příbuzným. Pokud by se podařilo souběžně reorganizovat oba segmenty lůžkové péče, pak výsledkem bude méně disabilních nemocných v ústavní péči, což je nanejvýš žádoucí krok.
Současně s restrukturalizací akutní lůžkové péče musí jednoznačně probíhat i restrukturalizace následné péče, která bude personálně, technicky a finančně schopná zajistit péči o nemocné, propouštěné z akutních lůžek 10. den po přijetí do nemocnice pro akutní zhoršení zdravotního stavu. Protože se jedná o širokou skupinu nemocných se širokou odbornou problematikou a velmi rozdílnou potřebností co do rozsahu a druhu péče, je nutné současný lůžkový fond následné péče přeměnit podle budoucích potřeb a předpokládané poptávky.
Cílem by mělo být zajištění kontinuity péče, aby přechod mezi jednotlivými typy péče nebyl provázen ztrátami jak pro nemocné, tak pro poskytovatele, a zajištění efektivity systému právě diferencovaným poskytováním péče podle poptávky akutních lůžek, podle potřeby nemocných a podle schopností a možností jednotlivých zařízení následné péče. Model takovéhoto systému předkládá ČGGS ve své koncepci péče o seniory.
Je dobré si uvědomit, že následná péče je veškerá péče, která následuje po péči akutní. Bude po restrukturalizaci akutní péče poskytována velmi rozsáhlé, odborně i co do potřeb nesourodé skupině pacientů. Někteří z nich budou vyžadovat specifickou péči, např. více rehabilitační nebo více ošetřovatelskou, anebo budou vyžadovat delší stabilizaci po akutním stavu, jiní budou potřebovat péči ústavní doživotní. Podle toho je nutné souběžně s restrukturalizací akutní péče stratifikovat lůžkový fond současné následné péče dle budoucích potřeb.
Rámcovou představu o funkčním komplexu následné péče představuje koncepce odborné společnosti Geriatrie a gerontologie, kde již toto "členění" je její součástí.
Po restrukturalizaci akutní péče by měla být lůžková následná péče schopna se postarat o pacienty od 5. do 12. dne po akutní příhodě či operaci až do konce nutnosti léčebné intervence, přičemž léčebnou intervencí v následné péči se myslí také aktivizace, rehabilitace, ergoterapie, logopedie, ošetřovatelství chronických komplikovaných ran atd.
Tím se otevírá široké pole činností, jež by měla jednotlivá zařízení následné péče zvládnout, pro které by měla mít tato zařízení odpovídající podmínky personální a finanční. Jiné nároky na financování léků a materiálu budou mít lůžka se subakutní péčí, jiná potřeba financí na léky a materiál bude na ošetřovatelských lůžkách nebo lůžkách se zaměřením na RHB. Také potřeba personálního obsazení bude na subakutních lůžkách jiná než na lůžkách ošetřovatelských nebo se zaměřením více na RHB.
Dosavadní členění na akutní geriatrická lůžka, lůžka LDN a ošetřovatelská lůžka je zcela nevyhovující, zvláště, když platba na všech typech těchto lůžek se liší v deseti, maximálně stokorunách za ošetřovací den. Po restrukturalizaci akutní lůžkové péče budou potřebné následující typy oddělení následné péče.
Oddělení akutní následné péče umístěná v areálu nemocnic
Ta by měla tvořit první "nárazník" ne zcela stabilizovaných nemocných, překládaných z akutních lůžek nemocnice 4. až 10. den. Toto oddělení bude vyžadovat personální obsazení blížící se akutní interní péči, navíc RHB a aktivizační pracovníky, a bude moci využívat celý komplement, včetně CT, MR apod. S tím souvisí odpovídající platba za péči, která by měla být v prvních 8 až 12 týdnech stejná jako na standardním interním lůžkovém oddělení.
V současné době je tento typ péče po zařízeních LDN umístěných v areálech nemocnic vyžadován, ale personální obsazení, technické, prostorové vybavení a platba za péči odpovídá ošetřovatelským nebo sociálním lůžkům. Proto se zdá tento typ péče levný, avšak pro navrhovaný model restrukturalizace akutní péče bude zcela nedostačující, neschopný zajistit potřebnou a odpovídající kvalitu péče.
Je nemyslitelné, aby pacient např. s CHOPN a pneumonií byl 5. až 8. den propuštěn z plicního oddělení na lůžka akutní následné péče a zde nebyla možnost pokračovat z důvodu financí v zavedené terapii až do stabilizace jeho stavu. U těchto nemocných se jedná především o aplikaci inhalačních bronchodilatancií, inhalačních kortikoidů a ATB, což se při současných platbách za OD do nákladů současných LDN ani při nejlepší vůli nevejde. Totéž platí pro nemocné po CMP, kteří vyžadují v prvních týdnech výživu sondou nebo do PEG a většina z nich již podle nových standardů užívá po CMP drahá antiagregancia, nízkomolekulární hepariny.
Dále se jedná o nemocné s chronickou ICHS nebo po kardiochirurgických výkonech, kteří vyžadující specifickou kardiologickou terapii, o pacienty s výživou do PEG z různých indikací apod. Všichni tito nemocní nemusejí být hospitalizováni na akutních lůžkách odborných oddělení a právem patří na lůžka následné péče. Co jediné nedokáže současná následná péče (LDN v nemocnicích), je ufinancovat náklady s touto léčbou spojené. Typ oddělení akutní následné péče by měl vzniknout v nemocnicích okresního a vyššího typu.
Následná péče "střednědobá, rehabilitační"
Šlo by o odborná oddělení postakutní péče sloužící k doléčení, rehabilitaci pacientů ve stabilizovaném stavu, se stabilní, chronickou medikací. Zde by mělo být personální vybavení soustředěno k aktivizaci, rehabilitaci s cílem návratu nemocných do domácí péče. Není zde zapotřebí tolika lékařů jako na oddělení subakutní péče, o to více je zde třeba rehabilitačních pracovníků, ergoterapeutů a o to větší je zde potřeba technického vybavení, tělocvičen apod.
Financování by mělo pokrýt průměrnou chronickou, dlouhodobou medikaci, materiálovou spotřebu, ale především pomůcky ke cvičení a RHB.
Oddělení dlouhodobé ošetřovatelské péče
V tomto zařízení by mělo být maximum péče soustředěno na ošetřovatelství a mohlo by být z větší části v rukou odborných sester, s menším úvazkem lékařů, odborníků v oboru medicíny dlouhodobé péče. Zde bude maximum nákladů soustředěno na ošetřovatelský materiál, enterální výživu, kompenzační, polohovací a mobilizační pomůcky. Lékaři budou odborně vzděláni v nově vzniklém nástavbovém oboru Medicíny dlouhodobé péče, který zahájil výuku v tomto roce.
Zvláštní kapitolu pak tvoří oddělení pro dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči (DIOP), kde současné financování nestačí pokrýt náklady na péči a RHB, která je vyžadována, a oddělení se specifickou problematikou, například pneumologickou, psychiatrickou, paliativně-onkologickou, kde jsou taktéž jiné potřeby na personální, technické vybavení a na financování péče.
MUDr. Ivana Doleželová, MBA
Zdroj: Medical Tribune