Je nutné zavádět povinné pohotovosti pro praktiky?

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v rámci plánované reformy zavést povinné služby lékařských pohotovostí pro praktické lékaře. Položili jsme tedy lékařům, jichž by se takové služby týkaly, následující otázky:

1. Ministerstvo zdravotnictví považuje současný stav LSPP (lékařská služba první pomoci) za vážný problém, proto je jeho řešení součástí reformy zdravotnictví. Měli by podle vás praktičtí lékaři více sloužit na LSPP?

2. Jak se díváte na to, že by LSPP měli praktici po schválení reformy sloužit povinně?

3. Pokud není řešením povinná účast, jak tedy podle vás tento problém řešit? Je odpovědí finanční motivace? Jak velkou peněžitou odměnu by si praktický lékař za služby LSPP představoval?

Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,
předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Uvedený návrh je potřeba jako nesystémový v rozporu s legislativou ČR i EU odmítnout. Pokud někdo chce nějakou službu, je ji potřeba dobrovolně za tržních podmínek nasmlouvat. LSPP jako taková je nesystémová (pro skutečně akutní péči zde máme na rozdíl od minulosti fungující RZP), a pokud je částečně potřebná, tak je nezbytné hovořit o jejím navázání na nemocnice a celkové změně její koncepce. Nelze zavádět 24hodinovou po 365 dnů v roce trvající „pracovní povinnost“, dnes pro VPL a zítra, až si někdo z politiků vzpomene, třeba pro všechny lékaře.

MUDr. Lubomír Nečas,
praktický lékař‑internista, Zlín

1. Služba první pomoci není v současné době vůbec dořešena, je individuální v různých krajích a také různě funguje. Já osobně se domnívám, že jde o tzv. přednemocniční akutní péči, již v době mimoordinačních hodin může provozovat i, svým způsobem, záchranná služba. Domnívám  se, že pokud ministerstvo navrhuje, aby se lékaři starali 24 hodin, tak takové řešení není reálné. Praktik funguje jako jediná osoba, takže by si na to musel najmout další kolegy‑lékaře – a to by musela samozřejmě nějakým způsobem hradit zdravotní pojišťovna. A takovéto hrazení nemá pojišťovna ve svém plánu. Z uvedeného vyplývá, že tento způsob není dostatečně zajištěný a mělo by se hledat jiné řešení. Přitom u nás, ve Zlínském kraji, praktici první pomoc slouží. Já sám se podílím na lékařské službě první pomoci – je mi totiž jasné, že takto je jakási částečná péče o mé pacienty zajištěna. První pomoci se nezbavuji, ale měla by být adekvátně uhrazena a tuto zodpovědnost by měl pravděpodobně převzít buď stát, nebo zdravotní pojišťovny. Jelikož stát řídí záchranné služby, mohlo by LSPP při záchranných službách dobře fungovat.

2. Pokud by měli praktičtí lékaři sloužit LSPP povinně, tak se jedná o nesmyslné opatření. Stát přece nemůže soukromníkovi nařídit, aby něco vykonával povinně, byť by to určil zákonem. Nutit někoho pracovat více, než je podle zákoníku práce a jiných zákonů určeno, je podle mě neprůchodné.

3. Ve Zlíně je na LSPP dobrovolná účast a služby fungují – samozřejmě musejí být příslušně finančně ohodnoceny. Je však třeba brát v úvahu, že část lékařů na tom není zdravotně dobře – jejich věk se prodlužuje, jsou více nemocní a někteří nemohou sloužit. Pokud jim to někdo nařídí zákonem, tak vznikne problém. Nedovedu si tu situaci dost dobře představit, protože nemocní lékaři si budou samozřejmě psát omluvenky a neschopenky – podmínky jsou natolik komplikované, že povinná účast není vhodný způsob. Co se finanční kompenzace týká, tak částky by měly být určitě ve všední dny více než 400 Kč hrubého na hodinu a více než 500 Kč hrubého na hodinu o víkendech.

MUDr. Alice Havlová,
praktický lékař pro dospělé, Ostrava

1. Myslím si, že systém je zařízen dobře a funguje, takže nechápu, proč do něj chce někdo nyní zasahovat. V Ostravě je zajištěna služba 24 hodin – jsou lékaři, kteří chtějí sloužit, mají LSPP jako koníčka – někdo má rád chirurgii, jiný gastroenterologii a někdo zase pohotovost – tak proč to nyní komplikovat?

2. Myslím si, že tento návrh je šokující. Jsem již starší osoba a lékařsky trochu za zenitem a ještě chodit sloužit? Pokud by návrh prošel, okamžitě bych medicíny zanechala.

3. Stěžuje‑li si někdo na nedostatek zájemců, měl by se zamyslet nad finančním ohodnocením LSPP – kdyby bylo zajímavější, bylo by zájemců možná více. Myslím, že i 120 Kč na hodinu by nebyla úplně marná částka.

MUDr. Otto Herber,
praktický lékař pro dospělé, Veltrusy

1. Při zachování obvyklých pravidel, jaká platí ve všech jiných profesích – únosná míra, která bude navazovat na konec pracovní doby, nedojde k přetížení praktického lékaře a bude to řádně finančně ohodnoceno – za těchto podmínek by se praktici mohli účastnit. Ovšem s tím, že se jedná o službu pro stát, službu navíc.

2. S povinnou účastí absolutně nesouhlasím. Má povinnost je definována smlouvou, kterou mám s pojišťovnou – vše ostatní je záležitost státu. LSPP není nikde uzákoněna, LSPP není ze zákona, pouze RLP je ze zákona. Pokud stát chce vyšší úroveň LSPP, měl by na to mít osoby a prostředky. Záležitostí, jež stát musí zajistit, je velké množství a vůbec bych do toho nezatahoval soukromou sféru.

3. Co má dělat praktický lékař po službě? Má se věnovat své klientele. Má přece smlouvu s pojišťovnou. Znovu opakuji – zatahovat do problémů LSPP sféru praktických lékařů není na místě. Žádná finanční kompenzace dle mého názoru nenahradí to, o co musí lékař ošidit sebe a pacienty – proto nesouhlasím s tím, aby praktik sloužil. Přijde‑li pak pacient do ordinace a zjistí, že tam lékař není, má nucené volno, protože včera sloužil pro stát – jak k tomu onen pacient přijde? Peníze s touto záležitostí vlastně vůbec nesouvisejí.

MUDr. Josef Kořenek,
praktický lékař pro dospělé, Valašské Klobouky

Problematiku LSPP nelze řešit nějak zjednodušeně povinnou účastí praktických lékařů. Medicína nejen pokročila ve svých diagnostických možnostech a oprávněně vzrostla také náročnost našich pacientů postižených akutními onemocněními a úrazy.

Vedle kvalitně fungujících středisek záchranné služby bych viděl možnosti působení LSPP v rámci urgentních oddělení nemocnic, kde má sloužící LSPP, ať už je to praktický lékař či jiný odborný lékař, patřičné laboratorní i konsiliární zázemí. Takovéto LSPP fungující v rámci oddělení urgentní medicíny pak mohou poskytovat LSPP celodenně a jistě bude o tyto služby mezi lékaři zájem – když bude tato činnost na LSPP finančně odpovídajícím způsobem ohodnocena. Toto je jistě smysluplná budoucnost v rámci péče o akutního pacienta – vedle Záchranné služby také LSPP v rámci oddělení urgentní medicíny.

V řadě míst některých krajů fungují LSPP, kde službu zajišťují obětavé praktické lékařky a lékaři. Jsou však omezeni jak v diagnostických, tak i terapeutických možnostech. Jedinou možnost existence LSPP vidím tedy v odborném zázemí oddělení urgentní medicíny nemocnic, kde bude poskytnuta nemocnému potřebná péče s případným krátkodobým sledováním průběhu potíží nemocného na expektačním lůžku urgentního oddělení, což nepovažuji za nedostupný ideál, ale za nutnou součást moderní medicíny.

Snad také část finančních prostředků získaných rušením části akutních lůžek by mohla být implementována do rozvoje oddělení urgentní medicíny a LSPP jako její součásti. Vracet se k direktivnímu a povinnému řešení účasti praktických lékařů na LSPP v podmínkách s omezenými diagnostickými a léčebnými možnostmi je velmi kontraproduktivní v našem úsilí o zkvalitnění péče o naše nemocné.

Do diskuse na téma povinných služeb LSPP se můžete zapojit na webových stránkách www.tribune.cz.

Zdroj: Medical Tribune