Quo vadis, lékárenská péče v ČR?

V současné době v českých médiích a celé společnosti není frekventovanějšího slova než zdravotnictví. Skloňuje se mj. ve spojení s připravovanou vládní reformou a hledáním finančních prostředků a možných úspor. V této souvislosti jsou v popředí zájmu odborné i laické veřejnosti léčiva.

Jak to tedy dnes vypadá v oblasti léků a lékáren v naší zemi?

Zatímco dekádu mezi lety 1990 a 2000 můžeme označit za období zakladatelského boomu lékáren v České republice, od roku 2000 nebyl již nárůst počtu lékáren tak dynamický. Pokud byl v prvním desetiletí po listopadových změnách přírůstek více než dvojnásobný (přesně o 104 % za sledované období), do roku 2005 se snížil na méně než třetinu (30 %) a pro roky 2008 a 2009 na pouhých 6 % meziročně.

V roce 2010 u nás poprvé lékáren o 1 % ubylo. K dnešnímu dni poskytuje lékárenskou péči v České republice 2 657 lékáren, stagnace v jejich počtu patrná v posledních letech dokazuje, že poptávka a nabídka na trhu léků a doplňků nalezly rovnováhu. Důležité je také geografické rozložení lékáren, většina z nových vznikla ve velkých městech nad 50 000 obyvatel, kde však lékárny vznikaly především v nákupních centrech. Proto je dnes síť lékáren v rámci republiky nerovnoměrně rozložená.

Od roku 2007 do roku 2010 neustále narůstal počet lékáren koncentrovaných do kapitálově silných, často zahraničních tržních subjektů. Tento trend bude pokračovat i letos a v příští m roce. Tzv. řetězcové lékárny budou svoji pozici dále posilovat, a to na úkor nezávislých veřejných lékáren. Nebude se tedy měnit absolutní počet lékáren, ale především jejich vlastnická struktura. Proto lze nyní za ekonomicky nejvíce ohroženou skupinu považovat veřejné lékárny v malých městech do 15 000 obyvatel a na vesnicích.

V loňském roce tvořily řetězcové lékárny silné pětky (Dr. Max, Pharmaland, Loyds, Tesco, Novolékárna) 13,8 % ze všech lékáren v Česku. Dalších 21,5 % tvořily řetězce od 5 do 20 lékáren a zbylých 64,7 % připadlo na provozovatele lékáren s maximálně pěti lékárnami. Trend koncentrace vlastnictví v této oblasti bude, jak už bylo řečeno, pokračovat a v roce 2012 bude silná pětka provozovat celou jednu třetinu všech lékáren v zemi.

Pro srovnání: proces koncentrace vlastnictví v maloobchodu s potravinami probíhal v Česku pět let a je nyní na úrovni zhruba 80 % veškerého obratu v maloobchodě; 80 % obratu s potravinami se dnes tedy realizuje přes mezinárodní společnosti.

Ekonomicky je činnost lékáren postavena na financování z prostředků veřejného zdravotního pojištění a na přímých platbách od pacientů. Jednotlivé lékárny Grémia majitelů lékáren, které pravidelně vyhodnocujeme, mají svůj obrat tvořen ze 70 % příjmem od zdravotních pojišťoven, jež lékárnám platí za vydaná léčiva na lékařský recept. V tomto prodejním kanálu je také realizován doplatek pacienta a regulační poplatek. Dalších 20 % obratu lékáren tvoří podíl volně prodejných léčiv a potravních doplňků. Pět procent obratu představují příjmy od zdravotních pojišťoven za výdej zdravotních pomůcek na poukaz a posledních 5 % tvoří dodávky léčiv a zdravotnického materiálu do ordinací lékařů na základě žádanky. Veřejné lékárny jsou tak ze 75 % závislé na příjmech od zdravotních pojišťoven a doplatcích pacientů. Z tohoto důvodu se na hospodaření veřejných lékáren zcela zásadním způsobem negativně projevily revize cen a úhrad léčiv z prostředků veřejného zdravotního pojištění v letech 2008, 2009 a zejména v roce 2010.

Výdaje zdravotních pojišťoven se v minulých letech navyšovaly do oblasti léků v nemocnicích a tzv. léčebných center specializované péče. V roce 2010 tvořily již náklady na tato léčiva 12,4 mld. Kč z celkových 35 mld. Kč za léčiva z veřejného pojištění. Je tedy zřejmé, že revize výše úhrad léčiv, které ze zákona provádí SÚKL, se zatím projevily především v hospodaření veřejných lékáren. V důsledku toho došlo ve veřejných lékárnách členů Grémia majitelů lékáren v roce 2010 k poklesu celkového obratu, a to v závislosti na skladbě sortimentu léčiv v průměru o 6,84 % oproti předchozímu roku 2009.

Trend poklesu příjmů veřejných lékáren už nemůže z pohledu jejich provozovatelů pokračovat. Ekonomická situace těchto lékáren je dnes totiž tak napjatá a vážná, že další případný pokles příjmů by nepochybně vedl k existenčnímu ohrožení jejich hospodaření a vyvolal lavinu ekonomických kolapsů veřejných lékáren. To by postihlo lékárny na území celé České republiky, ve větší míře samozřejmě v malých městech a na vesnicích. Dostupnost lékárenské péče pro zde žijící obyvatele by se dramaticky a skutečně citelně zhoršila.

Naopak řešením vzniklé situace by bylo zavedení dispenzačního poplatku za výdej celého receptu, který by nahradil současný poplatek za položku na receptu. Současně by však bylo nezbytné v zákoně taxativně stanovit sankce za nevybírání tohoto dispenzačního poplatku. Jak ukazují zkušenosti z některých zemí EU, kde toto opatření funguje již řadu let, tento systém zjednodušuje administrativní práci pro lékárníky a pacientům přináší při výdeji léčiv větší časový prostor pro odborné konzultace a poradenství.

Také pro české pacienty by se tak po zavedení dispenzačního poplatku za výdej celého receptu stal výdej léků přehlednějším, srozumitelnějším a v konečném důsledku by nepochybně vedl ke zvýšení spolupráce pacientů při léčbě. To by se, a i zde mluví zahraniční zkušenosti jednoznačně, bezesporu projevilo v úsporách v oblasti spotřeby léčiv.

Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Zdroj: Medical Tribune