Molekulární efekty ivermektinu

Ivermektinem byla ošetřena bezmála půlmiliarda lidí a bezpočet hospodářských a domácích zvířat. Toto antiparazitikum se užívá například pro léčbu tropických chorob, jako je říční slepota (onchocerciáza) nebo elefantiáza (lymfatická filariáza).

Mechanismus účinku ivermektinu na parazitické červy však zůstával záhadou. Vědělo se, že ivermektin zabíjí raná vývojová stadia parazitických červů a blokuje funkce reprodukčního systému jejich samic.

Tým vedený kanadským patologem Charlesem Mackenziem nyní publikoval v prestižním vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences výsledky experimentů, které odhalily, že ivermektin blokuje sekreci proteinů póry ve střední části těla parazita. Ivermektin v tomto místě blokuje specifické receptory. Právě proteiny vylučované blokovanými póry chrání cizopasníka před atakem imunitního systému hostitele. Červ vystavený účinkům ivermektinu tak může být zničen imunitní reakcí.

Objev slibuje praktické uplatnění hned v několika směrech. Znalost struktury receptorů, na něž se ivermektin váže, otevírá možnost pro zcela cílený vývoj nových derivátů tohoto antiparazitika. Odhalení mechanismu, jakým se paraziti brání proti ataku imunitního systému, je příslibem pro konstrukci vakcín proti lymfatické filariáze a onchocerciáze.

Zdroj: Medical Tribune