MZ chystá elektronizaci zdravotnictví. Může stát až 6 miliard

Ministerstvo zdravotnictví ve svém vládním prohlášení tvrdí, že v rámci protikorupčních opatření zavede při nákupu státních zakázek elektronické aukce a tím i sníží celkové náklady na státní zakázky.

Tato myšlenka určitě zde je. Na druhou stranu ji ministerstvo zdravotnictví může realizovat jen v omezené míře. Nemůže rozhodně přikazovat používání elektronických aukcí pro všechny nákupy z veřejných peněz. Přímo řízené organizace mají právní subjektivitu, své ředitele, kteří rozhodují o způsobu hospodaření ve své nemocnici. Ministerstvo může tuto novou formu nákupů pouze doporučit. MUDr. Pavelka jako první náměstek ministerstva se na toto téma baví při každé příležitosti, kdy se sejde s řediteli přímo řízených organizací. Pan ministr se rozhodl, že aukce doporučí ředitelům svým dopisem. Můžeme doporučovat, kdy se tato aukce vyplatí, a kdy by s jejím použitím mohl být problém. Jsou komodity, u kterých  se tento systém úplně využít nedá.

Ministerstvo tedy nechystá zavádění jednotného systému, který bude platný pro všechny přímo řízené organizace?

Ani nemůže. Takový systém může zavést pouze v rámci organizačních složek státu, resp. institucí, na které má přímý vliv jako jsou Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a koordinační středisko registrů (KSRZIS). U těch zase rozsah zakázek není velký.

Vláda ale krátce po volbách oznamovala, že korupci při zadávání státních zakázek omezí zavedením nového systému elektronické aukce. Takže z těchto velkých plánů zatím není nic.

Média a veřejnost žijí trochu v iluzích…některé uvedené organizace nejsou stát. Omezení korupce lze dělat nejen cestou elektronických aukcí, ale také transparentním řízením.

Vycházím z vládního prohlášení – „zavedením elektronických aukcí chceme snížit korupci ve zdravotnictví“.

Ano. Snížit je to pravé slovo. Teď jsou dvě možnosti. Buď si nemocnice vyvinou elektronickou aukci samy, nebo si vyberou firmy, které se tím profesionálně zabývají.

Už nyní některé nemocnice elektronické aukce při nákupech materiálů používají – například Motol, VFN. Představovala jsem si, že pokud z toho vláda dělá téma, chystá zavést nový systém pro všechny nákupy ze státních peněz…

Ne. V programovém prohlášení také stojí, že vláda chce odstátnit fakultní nemocnice, přímo řízené organizace. Takže by nemělo velký smysl, aby ministerstvo připravovalo nový projekt s dopadem na subjekty, které možná budou mít zanedlouho jinou právní formu a jiný vtah ke státu. Nemocnice se musí v rámci pravidel naučit hospodařit samy.

Co tedy máte nyní na ministerstvu za agendu? Co máte na starosti?

Koordinovat projekty informatiky. Nově v souladu s Programovým prohlášením vlády připravujeme projekt elektronického zdravotnictví, který má za cíl převést veškerou papírovou dokumentaci ve zdravotnictví do elektronické digitalizované formy, zajisti elektronické zpracování informací včetně všech procesů, které s tím souvisejí – rozhodovací, regulační, atd.

Takže budete znovuoživovat IZIP?

IZIP je jeden z možných produktů. Elektronické zdravotnictví je mnohem širší – týká se  v  podstatě všech dokumentů ve zdravotnictví – jejich pořizování, vyměňování a elektronické sdílení. Cílem je, aby uživatel měl k dispozici sítě a portály, přes které se dostane ke všem informacím, které k práci potřebuje a na které bude mít právo podle přístupových pravidel. Zavést elektronickou preskripci, elektronickou identifikaci pacienta, vytvořit s ministerstvem práce a soc. věcí elektronickou neschopenku a další.

Jaký je časový plán zavádění elektronizace?

To je trochu problém. Máme asi dvouleté zpoždění. V roce 2008 se „vystřelilo z Aurory“ a pak následovaly projekty, které nebyly zaměřené na veřejnost, ale spíše dovnitř rezortu na posílení infrastruktury státních organizací.

Co děláte v rámci toho projektu právě teď?

Zpracováváme podklady. Ty dosavadní neodpovídají aktuálnímu záměru například spolupráci rezortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Až je do pořádku dáme – to je záležitost týdnů – tak bychom začali řešit studii proveditelnosti a cost benefit analýzu.

Kolik bude taková elektronizace zdravotnictví stát?

To lze nyní  říci pouze řádově. Můžeme odhadovat podle toho, na kolik byl podobný záměr  projektován  například na Slovensku. Tam se tento tendr připravoval za 6 až 7 miliard slovenských  korun. U nás bychom tuto cenu chtěli  snížit a navíc zahrnout do ní také náklady za jiné resorty, například ministerstvo práce a sociálních věcí – problematik nemocenského pojištění, sociálních služeb a dávek a podobně.

Kde chcete dnes vzít šest miliard?

Orgány, které spravují jednotlivé fondy EU a státní rozpočet – MZ, ministerstvo vnitra a MMR a MF o tomto projektu rozhodnou, až jim předložíme podrobnosti projektu. Musí se posoudit návratnost těchto financí. Právě proto provádíme studie proveditelnosti, cost benefit analýzy – za jakou cenu dostaneme jakou přidanou hodnotu.

Kde ale vezmete tyto miliardy, když dnes ve zdravotnictví chybí 10 miliard korun…

Projekt by byl financován z několika zdrojů. Na financování by se podílelo několik vládních rezortů, část nákladů by byly hrazeny z evropských peněz, tedy  z Integračních operačních programů a z určité části by byl projekt financován ze státního rozpočtu. Je jasné, že realizace může přijít realizace až od  roku 2012. Během následujícího roku utahovaní opasků musíme vystačit s prostředky, které má ministerstvo nyní k dispozici.

Takže už nyní jdou do projektu finance? Kolik?

Ano, už nyní jsou k dispozici peníze na přípravu projektu a na nezbytné činnosti jako například konsolidaci rezortních registrů. Řádově jde o stamiliony, které se čerpají už nyní. S těmi můžeme už nějak počítat. Nejsme ale tak nemravní, abychom vzali staré papíry a předložili je jako nové. Do letošních Vánoc musíme předložit komplexní projekt. Nastane období projednávání rozpočtu na rok 2011, vláda začne hledat své finanční možnosti do let 2012 – 2014. Elektronizace zdravotnictví je projekt, který musí mít zajištěné financování na tři až čtyři roky dopředu. Nemůžete ho rozjet a pak v půlce zastavit. To je tak velký projekt – možná proto si na něj předchozí garnitura netroufla - protože přesahuje rámec jednoho volebního období. I pro realizaci to není nic jednoduchého.  Na Slovensku byli všichni soutěžitelé konsorcia firem – firmy se sdružovaly dohromady, aby projekt zvládly personálně, technicky a finančně.

Co tento projekt přinese zdravotníkům? Jak ušetří ředitelé nemocnic?  

Nejvíce by tento systém měl být přínosný pro konkrétní zdravotníky a pacienty. Zdravotníkům přinese nový systém větší komfort – pohledem na obrazovku budou mít informaci o pacientovi, mohou si vyhledat i historii pacienta…

To samé slibuje IZIP. Celá elektronizace je tedy vzkříšení IZIPu ve velkém.

Částečně ano, ale ve vyšším rozsahu, v mnohem lepší kvalitě. Například když bude lékař chtít předepisovat lék, bude mít k dispozici kompletní informace o daném léku, o jeho kontraindikacích.

To ale není třeba vymýšlet – funguje to již dnes. Lékové databáze typu AISLP používají lékaři a lékárníci už řadu let…

Ano, ale když takové informace hledáte, musíte si otevřít novou webovou adresu, nový zdroj. V novém systému by měl lékař nabídku všech dostupných  informace už ve chvíli, kdy tuto práci začne.

Co dalšího má tento systém přinést – například v otázce papírování ve zdravotnictví?

Všechny informace budou zdravotníkům dostupné v řádu desetiny sekundy. Informace nabíhají uživateli velmi rychle podle toho, jak jsou poptávány, nevyhledává je složitě lékař, ale systém. Sestry i lékaři v nemocnici dnes tráví velké množství času opakovaným vypisováním částí dokumentace, nový systém jim tuto práci velmi usnadní.

Jak se tedy konkrétně změní situace sestřičce, která musí několikrát denně zapisovat do dokumentace údaje o bolesti, dekubitech, tlak pacienta a podobně?

Bude to samozřejmě zapisovat dále, ale bude existovat jednodušší rámec. V novém systému se nemůže žádný dokument ztratit, všechny budou autorizované. Bude zřejmé, kdo údaje zapsal, snadno se ukáže, že nějaký zápis chybí, tudíž chybí i příslušný lékařský či ošetřovatelský úkon. To přispívá k bezpečnosti pacienta, ale i samotných zdravotníků.

Říkal jste, že tento systém přinese konkrétní úspory. Jak třeba ušetří nemocnice či ordinace na základě tohoto systému?

Nejvíce bude tento systém zajímat pojišťovny jako správce veřejných peněz. Data o tom, které léky pacient užívá, umožní reálnou kontrolu – jak ze strany lékařů, tak revizních lékařů. Bude přehled o péči, kterou pacient čerpá a jaký je její efekt.

Jak chcete lékaře přimět k tomu, aby se do elektronizace zapojili? Právě na nedůvěře lékařů k sdíleným datům na internetu, projekty typu IZIP zatím ztroskotaly.

Jsou jen dvě možnosti. Buď lidi přesvědčíme mentálně nebo materiálně. Buď pro ně bude systém takovou přidanou hodnotou, že se ho budou rádi účastnit, nebo budeme motivovat subjekty finančně. Nejlépe působí kombinace obojího. Peníze ušetřené díky tomuto systému například na administrativních činnostech lze rozdělit mezi aktéry, a tím je pozitivně motivovat. VZP už ukázala, že umí motivovat nemocnice i ambulantní lékaře k tomu, aby začaly vyúčtování předávat elektronicky, aby více spolupracovali, aby pacienty objednávali a podobně..

Takže nový systém bude potřebovat ještě další finance k tomu, aby motivoval zdravotníky tento systém vůbec začít používat…

V nemocnicích je situace zjednodušená tím, že mají už své vlastní systémy. Pojišťovny mohou změnit cenovou politiku vůči těm, kteří dodávají informace v elektronické podobě, kteří jsou ve prospěch svých pacientů trvale připojeni na Internet nebo alespoň poskytují informace důležité pro záchranu života. Nejsložitější na celém projektu nebudou nové technologie. Největší problém bude motivovat účastníky systému k tomu, aby se do něj zapojili. Aby lékaři nepoužívali počítač pouze jako psací stroj, ale aby se napojili na internet. Aby informace poskytovali, ale také ve prospěch svých pacientů dostatečně nabídku informací využívali.

Budete nejprve motivovat a pak systém teprve zavádět? Nebo ministerstvo zavede systém za šest miliard a pak teprve zjistí, že o něj není zájem?

Motivace musí být součástí celého projektu. Součástí projektu musí být úvaha o tom, jak zapojit lékaře na internet a podobně. Je třeba vymyslet, jaký to bude mít benefit pro lékaře, protože pro pacienty bude mít takový systém přínos tehdy, když v něm budou zapojeni prakticky všichni zdravotníci.

Jak bude tento projekt motivovat lékaře finančně?

Všechny projekty, které VZP dělá, jsou o penězích, motivují lékaře.

Ale třeba projekt Akord nemá u lékařů velkou podporu…

To je otázka zaměření projektu. Akord byl stavěn pro to, aby přinášel výhodu pacientům. Lékař zapojený do projektu je sice finančně zvýhodněn, ale některý projekt vzbuzuje třeba  obavu lékařů ohledně sdílení dokumentace. Lékaři samozřejmě mají obavy z toho, že dokumentaci uvidí také jiný lékař, posudkový lékař a revizní lékař. To je také o tom, co chce stát lidem nabídnout, s jakou bezpečností a podobně. Tyto debaty se vedou v celé Evropě, naše republika není mimo kontext. Je to znak demokracie.

Můžete minimálně sledovat, s jakou ochotou se do projektu zapojují lékaři na Slovensku, kde už mají tendr hotový.

Slovensko má zatím projekt ve stádiu po ukončení soutěže o dodavatele. Nyní jednají o financování a proto i s konsorciem firem o revizi projektu a jeho nákladovosti. Na Slovensko také dolehla krize a u takových zakázek je potřeba hledat možnosti úspor. Určitě budeme sledovat, jak se situace na Slovensku vyvíjí. Každá zkušenost je dobrá a v Evropě jich na národní úrovni zase moc k dispozici není. Součástí slovenského projektu byla i studie zájmů slovenských lékařů. Čeští a slovenští lékaři mají k sobě velmi blízko, takže je možné čerpat ze slovenské studie, stejně čeští lékaři mohou průběžně hledat informace a ponaučení u slovenských kolegů. Informace neznají hranice.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz