V Německu mají velký zájem o sekundární lékaře

Michal Boháč odešel do Německa rovnou po studiu. "Věděl jsem, že za současných podmínek v ČR pracovat nechci." Nyní má za sebou zhruba rok a půl předatestační přípravy. Plánuje, že atestaci bude skládat v Německu nebo v některé německy mluvící zemi. "Naučil jsem se v němčině většinu názvosloví v oboru. V tuto chvíli by už pro mě bylo dost složité se učit všechny zkratky, léky a další odborné termíny v češtině," říká mladý lékař.

* V˙seftenberské nemocnici jste začal sloužit až sedm měsíců po vašem příchodu. Podobná praxe čeká i další lékaře, kteří by se rozhodli odejít za medicínou do N ěmecka. Co dělá sekundární lékař do doby, než začne sloužit?

Zpočátku se mladý doktor věnuje přípravě ve svém oboru. Seznamuje se s prací na odděleních, asistuje na sálech a následně i sám po dozorem operuje, učí se lékařské dokumentaci, indikacím k operaci, pooperační péči. Jakmile dosáhne potřebných znalostí a schopností, začíná sám sloužit. V mém případě byla situace o něco obtížnější, protože jsem začal sloužit na všeobecné chirurgické ambulanci, kam docházeli převážně pacienti s úrazy. A tak jsem se musel učit kromě cévní chirurgie také obecným postupům v traumatologii.

* V˙souvislosti s aktuálním děním kolem atestací v ČR se mladí lékaři čím dál více zajímají o práci v Německu. Ptají se, jaké jsou tam předatestační podmínky pro české lékaře.

Úplně stejné jako pro Němce. Předatestační příprava trvá v závislosti na oboru přibližně šest let. Bundesarztkammer jednotlivých států vydává doporučení, jaké podmínky má lékař v rámci svého oboru v předatestační přípravě splnit. Každý stát si tyto podmínky do určité míry upravuje. Jsou ale hodně podobné a najdete je na internetu.

* Jaké jsou tedy hlavní rozdíly mezi předatestační přípravou u nás a v Německu?

Přípravy jsou hodně podobné. Hlavní rozdíl je v mnohem větší flexibilitě německého systému. Zatímco v České republice bych mohl na cévní chirurgii pracovat až po čtyřech letech všeobecné chirurgie, tady se mohu věnovat oboru hned. S tím, že v rámci atestační přípravy musím absolvovat stáže na všeobecné chirurgii. Oproti ČR je v Německu větší volnost v tom, jakou předatestační náplň zvolím a kdy ji absolvuji.

* Takže německý mladý lékař musí absolvovat podobnou praxi jako český lékař před atestací s tím rozdílem, že si může zvolit pořadí, v jakém jednotlivé stáže absolvuje?

Ano. Český očař musí nejprve dokončit chirurgický nebo interní základ a až po dvou letech se dostane k očnímu lékařství. Nemá šanci si ani vyzkoušet, zda ho vůbec jeho vybraný obor bude bavit. V Německu začne budoucí oftalmolog pracovat v očním lékařství hned, základní kmen si dokončí během specializační přípravy později. Záleží na uchazeči nebo na primářích, kdy a jak bude jednotlivé stáže absolvovat, nikoli že by to určovala nějaká vyhláška. Dalším rozdílem je přístup k praxi. Z informací od kamarádů v ČR vím, že než český mladý lékař stihne odoperovat potřebný počet operací k atestaci, trvá mu to 7 až 9 let. Primáři v českých nemocnicích totiž neradi pouštějí mladé lékaře k operacím. V Německu naopak nemocnice chápe moji potřebu se vzdělávat a uvědomuje si, že s atestací budu moci pracovat samostatně a budu nemocnici vydělávat. V České republice házejí starší lékaři mladým klacky pod nohy a nechtějí si vychovávat konkurenci. Co kdyby mladý lékař začal náhodou operovat lépe než on?

* Když do vás nemocnice investuje peníze a znalosti, nebojí se, že jim utečete? Nezavazují si vás kvalifikačními dohodami?

Ničím si mě nezavazují. Jsou si sice vědomi toho, že můžu kdykoli odejít - jsem mladý člověk bez závazků -, a proto se ke mne chovají tak, abych byl spokojen a potřebu někam jinam odcházet neměl. Avšak kdyby mi neumožnili další vzdělávání, šel bych jinam. Oni doktory potřebují, proto jsou na ně tak strašně milí. Chtějí, abych zůstal, proto mi se vším poradí, pomůžou. V Čechách takhle vstřícní nejsou, naopak po mladých lékařích šlapou.

* Ředitelé českých okresních nemocnic řeknou, že si potřebují pojistit peníze, které nainvestovali do lékařů během jejich předatestační přípravy. Toto v Německu neřeší?

V naší nemocnici vycházejí z toho, že když se mi tu bude líbit, tak tu zůstanu. A pokud budu dobrý, udělají vše proto, abych tu zůstal. Nebudou se ke mně chovat tak, že si mě zavážou smlouvou na deset let. Právě z těchto důvodů jsem nechtěl v Česku ani začínat a šel jsem rovnou do Německa.

* Na svých stránkách píšete, že při vstupním rozhovoru do nemocnice vám nabídli plat v přepočtu 100 tisíc korun. Opravdu máte tak vysoký příjem?

Lidé všeobecné ohledně platu rádi nehovoří. Ve skutečnosti jsou však všechna data na internetu veřejně dohledatelná, takže není co tajit. Německá vláda se snaží podporovat platy lékařů v bývalém východním Německu tak, aby byly srovnatelné s platy lékařů bývalé SRN. Vláda se na základě tzv. Marburgerbund snaží, aby byly stejné platové podmínky pro lékaře na západě i na východě Německa. Průměrný nástupní plat doktora po škole bez zkušeností je v Německu 3 600 eur hrubého bez služeb. Za služby si lékař může přivydělat 1 500 až 1 800 eur hrubého. Takže se dostaneme na zhruba 5 000 eur, což je v přepočtu 120 až 130 tisíc korun měsíčně. Je pravda, že se v Německu platí vysoké daně, ale existuje plno možností, jak z těchto zdaněných peněz dostat nemalou část zpátky.

Zdroj: Medical Tribune