Je na místě, aby Ostrava měla lékařskou fakultu?

V ČR je lékařských fakult zjevně tak akorát

Mám vážné obavy, že důvody ke vzniku nové lékařské fakulty (kdekoli v Česku, nejen v Ostravě) nyní nejsou ani v potřebě "pracovního" trhu (pakliže nenastane houfná emigrace lékařů), ani v bombastickém vědeckém a výzkumném zázemí regionů, kde dosud lékařská fakulta není, ani v regionální koncentraci pedagogických kapacit, zajišťujících dostatečnou kvalifikaci pro akreditaci magisterského a postgraduálního studijního programu lékařství.

V této zemi je lékařských fakult zjevně tak akorát (někteří si dokonce myslí, že přespříliš) a je geograficky tak malá a přehledná, že odkudkoli kamkoli to je nejvýše pár hodin jízdy, což vylučuje i argument "regionální poddimenzovanosti". Jen doufám, že akreditační komise dobře ví, co dělá. Zatím to tak nevypadá.

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., FCMA,
ředitel Psychiatrického centra Praha, někdejší děkan 3. LF UK v Praze

Nevidím předpoklady pro kvalitní výuku

Osobně se domnívám, že nová fakulta nemá předpoklady pro kvalitní výuku z několika důvodů: nejdůležitějším je personální zajištění jednotlivých předmětů.

Na základě mnohaleté znalosti představitelů odborností zejména v teoretické části výuky a materiálů, které jsem měl k dispozici, není zde dostatečně kvalitní zabezpečení. Podstatná pro kvalitní výuku je vědecká činnost dané instituce, přispívající k přenosu nových poznatků do moderní výuky nejen na podkladě teoretických znalostí, ale především z vlastní vědecké práce. Zde je také určitý deficit a doporučuji k náhledu materiály uveřejňované Radou vlády pro vědu, výzkum a inovace hodnotící vědeckou produkci jednotlivých institucí, a to Zdravotně sociální fakulty OU a Fakultní nemocnice Ostrava.

Nevěřím tvrzení, že vznikem lékařské fakulty se to změní jako mávnutím kouzelného proutku. Pro ostatní lékařské fakulty nevím, co by se jejím otevřením mělo změnit. Počet zájemců o studium medicíny převyšuje možnosti lékařských fakult, na straně druhé, někteří z uchazečů na základě studia na střední škole nemají mnoho předpokladů uspět při náročném studiu. Počet zhruba 80 studentů v ročníku nedostatek lékařů nevyřeší. A jako daňový poplatník se ptám, jak je tento projekt ekonomicky vyrovnaný?

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,
děkan 1. LF UK v Praze

Odpovědět by měla akreditační komise
Pro kvalifikovanou odpověď nemám dostatek informací a neznám materiály, které předložila Ostravská univerzita. Na tuto otázku by měla odpovědět akreditační komise, resp. její předsedkyně prof. Dvořáková, anebo ještě lépe prof. Fusek, předseda její odborné skupiny, která připravovala podklady pro jednání akreditační komise. Myslím si, že hlavním problémem bude odčerpání finančních prostředků existujícím fakultám. To pro ně, s ohledem na krácení rozpočtů v době hospodářské krize, může být i kritické.

Pokud by hlavním důvodem pro otevření LF v Ostravě měla být snaha o zvýšení počtu absolventů, pak jsem přesvědčen, že výrazně méně nákladné by bylo navýšení počtu přijímaných studentů do prvních ročníků stávajících fakult než otvírání nové fakulty a její provoz.

Při vší úctě k akreditační komisi a její předsedkyni profesorce Vladimíře Dvořákové mne udivilo, že akreditace byla udělena krátce před očekávaným projednáváním "Opatření o povinné registraci docentů a profesorů vysokých škol ČR" v Parlamentu (má podporu napříč politickými stranami). Opatření má zabránit působení tzv. létajících profesorů na českých vysokých školách. Někteří z nich totiž dokáží "odpracovat" - a nechat si zaplatit - v drobných úvazcích na různých VŠ až 70 hodin v pětidenním pracovním týdnu.

Ve všech dosavadních mediálních zprávách o projektu zřízení lékařské fakulty při Ostravské univerzitě byly jako důvody pro její vznik uváděny přínosy pro Ostravsko. Nezaznamenal jsem však, že by se v tisku psalo o tom, zda otevření nové lékařské fakulty (osmé v České republice) něco přinese zemi. Vyřeší to trvající nedostatek lékařů? Zvýší se kvalita absolventů? Nesnižuje se počet lékařů spíše jejich stále četnějšími odchody mimo zdravotnictví a do zahraničí než nízkým počtem absolventů lékařských fakult (v roce 2003 - 874, v roce 2009 - 784)? Nepostačuje nám dosavadních sedm fakult, když např. Rakousko má tři, Švýcarsko pět, Slovensko tři, Maďarsko čtyři, Norsko čtyři, Švédsko šest?

Ostravský projekt počítá s tím, že studenti budou pocházet hlavně z Moravskoslezského kraje, ze severozápadního Slovenska a jižního Polska. Zahraniční studenti studující v češtině (tedy i Slováci) studují na českých VŠ na náklady ČR v souladu s předpisy EU. Avšak výuka lékařství je pro stát jedním z nejdražších studijních oborů na VŠ. Nejsou naše lékařské fakulty jen levnými exportéry vysoce odborné pracovní síly pro lačné zahraniční trhy?

Rektor Ostravské univerzity profesor Močkoř uvedl, že pro zřízení lékařské fakulty je připraveno zázemí včetně finančních zdrojů. Ale tady nejde jen o "místní ostravské zdroje", jde hlavně o prostředky z rozpočtů ministerstev školství a zdravotnictví. Je s podivem, že na Ostravské univerzitě jsou k dispozici prostředky na zřízení nové fakulty, když všechny VŠ v ČR se potýkají s výrazným podfinancováním a s pokusy o další úspory. Jako občan a daňový poplatník této země se musím ptát na účelnost takto vynaložených prostředků - a jaké a čí peníze za tím jsou?

Doc. MUDr. Vladko Horčička, CSc.,
ředitel FN v Olomouci 1990 až 1992, proděkan LF UP v Olomouci 1994 až 2000

Peněz na vysoké školy nepřibude

Ostrava usiluje o vznik lékařské fakulty od roku 1961. Tedy dost dlouho dává najevo, že to myslí vážně. V poslední době je toto úsilí opřeno také o dobré fungování ostravské Zdravotně sociální fakulty a nepochybně o velmi kvalitní nemocniční zázemí, jímž ostravská aglomerace disponuje. Nemohu než opakovat společné stanovisko děkanů lékařských fakult, jedním z nichž jsem donedávna býval. Tedy, že akreditační pravidla pro všechny stávající i vznikající fakulty by měla být stejná. Pokud Akreditační komise shledala, že ostravská fakulta podmínky těchto pravidel naplňuje, a to i v celém spektru teoretických a preklinických oborů a habilitovaných garantů necestovního druhu, pak Ostrava poměrně hustou síť lékařských fakult v ČR nepochybně obohatí. Zcela rozumím zájmu prosperujícího regionu budovat vlastní síť vysokého školství i mimo dřívější technické domény. Zůstane na dělné a vstřícné spolupráci univerzit, aby se pak s pochopením podělily o limitované státní dotace na studenty, neboť nepochybuji, že budeme mít více fakult za stejné zdroje a s navýšením celkových dotací na studenty medicíny při vzniku nové fakulty počítat nelze. Třeba je to však českomoravskoslezská cesta ke zvyšování produktivity - více za méně.

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,
emeritní děkan LF MU v Brně

Dokončení na str. A3

Akreditační komise vše podrobně prostudovala

Mnohostranný přínos nově akreditovaného oboru magisterského studia všeobecného lékařství byl opakovaně, velmi podrobně a komplexně prezentován rektorem Ostravské univerzity ve veřejných sdělovacích prostředcích (televize, rozhlas, celostátní denní tisk).

Odborně nejvyšším orgánem kompetentním pro posuzování odpovídajícího zajištění výše uvedeného oboru včetně kvality výuky a jejího personálního zajištění je Akreditační komise České republiky. Tato komise na základě podrobného seznámení s předloženým akreditačním spisem a vlastní kontroly pedagogického a vědeckovýzkumného zázemí uvedeného oboru zhodnotila připravenost kladně.

Doc. MUDr. Arnošt Martínek, CSc.,
děkan FZS Ostravské univerzity

Zdroj: Medical Tribune