Proti TBC očkovat jen rizikové novorozence

V reakci na článek MUDr. Vojtěcha Thona, Ph.D., Nové očkování proti TBC pomáhá všem dětem (viz výše) MT obdržela společné stanovisko vyjadřující postoj pediatrů, vakcinologů a infektologů k této problematice. Aktuální epidemiologická situace ve výskytu tuberkulózy je již dlouhodobě příznivá a ze zkušeností okolních států víme, že ani po zrušení plošného očkování nedochází ke změně ve výskytu tohoto onemocnění. Vysoké procento reakcí po aplikaci vakcíny s ohledem na výše uvedený trend nízkého výskytu vyžaduje potřebu vyjádřit se nejen k problematice přeočkování (bylo zrušeno novelou vyhlášky o očkování č. 65/2009 Sb.), ale i k situaci v oblasti primovakcinace, tedy očkování novorozenců. Vzhledem k tomu, že v České republice je výskyt případů tohoto onemocnění natolik vzácný, komplikace po očkování převažují nad benefity.

Úvahy o možném posunutí očkování do druhé poloviny prvního roku života situaci nevyřeší a naopak před touto myšlenkou důrazně varujeme s ohledem na níže uvedené argumenty. Domníváme se, že by mělo být zrušeno plošné očkování novorozenců a nahrazeno očkováním rizikových skupin obdobně, jak je řešeno i v některých dalších státech. Jsme si vědomi skutečnosti, že v některých státech již toto očkování bylo zrušeno zcela, a bude-li i nadále situace ve výskytu TBC příznivá, může být obdobné řešení přijato i v České republice. Práce na definování rizikových skupin byly zahájeny a předpokládají spolupráci s neonatologickými pracovišti v ČR.

V souladu s již dříve publikovanými stanovisky trváme na tom, že nepovažujeme za správné posunutí primovakcinace do druhého půlroku života dítěte. Důvodem jsou následující fakta: * Z přehledu situace v Evropě je zřejmé, že pokud se primovakcinace provádí, je tomu tak v období novorozeneckém, a to i ve státech, kde je používána totožná vakcína pro další povinná očkování. Důvodem je smysl možného protektivního navození ochrany po aplikaci vakcíny BCG. V druhém půlroce života se primovakcinace neprovádí nikde na světě. V poslední době jsme naopak svědky postupného rušení BCG vakcinace.

* Vstup dalšího subjektu (kalmetizační centra) do očkování v období, kdy se provádí velké množství preventivních výkonů, se jeví jako zcela nevhodný, narušující celý průběh prevence, nevyjasněný ani z pohledu spádovosti k příslušné kalmetizační stanici a nemožnosti průniku do osobních dat pacientů. Šlo by dokonce o dvě návštěvy dětí ve druhé polovině prvního roku života. Není vůbec jasné, kdo a jak by za kalmetizaci u dětí odpovídal. Počet změn termínů vakcinace i s ohledem na stoupající frekvenci akutních infektů ve druhém půlroce by byl rozhodně vyšší.

* Argumenty o vhodnosti období aplikace BCG vakcíny ve druhé polovině prvního roku života dítěte vychází u autorů tohoto návrhu z neznalosti očkovacího kalendáře. Zavedením očkování proti invazivním pneumokokovým nákazám se posunulo období přeočkování na 11. až 15. měsíc, následuje aplikace vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím v 15. měsíci a nejpozději do 18. měsíce další přeočkování hexavakcínou.

Dokončení na str. A6

S ohledem na vyšší výskyt akutních infektů od 6. měsíce věku a současné kontraindikace dalších očkování 12 týdnů od aplikace první dávky BCG vakcíny považujeme za varovné možné oddálení dalších aplikací jiných očkovacích látek.

* Změna působu vakcinace by rozhodně vedla ke vzestupu počtu případů, kdy by se rodiče odmítli z mnoha důvodů dostavit, klesl by počet vakcinovaných dětí, a to především těch, které můžeme považovat za rizikové skupiny (děti cizinců narozených v zemích s vyšším výskytem TBC).

* Technika fixace pro provedení přísně intradermálního vpichu se u kojenců výrazně zhoršuje v porovnání s novorozeneckým obdobím, stoupá riziko nedodržení i.d. aplikace. Argumentace kolegů, že mají zkušenosti se souborem dětí, které se narodily HbsAg pozitivním matkám, je značně zavádějící, a to i z důvodu, že jde o přibližně 250 dětí ročně z celkem 115 000 novorozenců. Některá pracoviště naopak potvrzují také u této malé skupiny dětí totožné reakce a komplikace po BCG vakcinaci.

* Nikdy nebyla diskutována otázka, zda vůbec je systém na takovouto změnu připraven (vybavení kalmetizačních pracovišť po personální i věcné stránce). Nově by ročně navštívilo kalmetizační pracoviště dvakrát zhruba 115 000 dětí, kojenců. Došlo by ke vzestupu výdajů ze systému zdravotního pojištění bez jasně definované efektivity.

* Při posunutí primovakcinace bude nadále nutné zachovat očkování rizikových skupin dětí v novorozeneckém období. Z tohoto pohledu a při znalosti faktu, že v případě BCG vakcíny jde o jednu z nejkontroverznějších vakcín s nejvyšší reaktogenitou v současnosti, a při znalosti epidemiologické situace se kloníme k doporučení ponechat toto očkování pro rizikové skupiny dětí v novorozeneckém období.

Zdroj: Medical Tribune