Polští lékaři si protesty vymohli dvojnásobné platy
Čeští mladí lékaři jsou nespokojeni se svými platy i s nevýhodnými pracovními smlouvami. Dokonce vyhrožovali hromadnou výpovědí. Nyní čekají, zda jim ministerstvo vyjde vstříc.
Jejich kolegové v Polsku před třemi roky stávkovali. Úspěšně. V letech 2007 až 2008 po mnoho měsíců střídavě zúčastňovali masových protestů a stávek.
"Jen ve velmi málo nemocnicích zdravotníci vstoupili do stávky. Lékaři tehdy zajišťovali pouze akutní péči. Většina dalších "stávek" byla ve skutečnosti jen veřejným prohlášením lékařských odborů, že jsou ve sporu se zaměstnavatelem. To se stalo v odhadem 10-30 nemocnicích z celkem zhruba 700 nemocnic v Polsku," vzpomíná člen rady polské lékařské komory Romuald Krajewski.
V několika případech sice došlo k rozvázání pracovního poměru, ale tyto spory obvykle po krátkém období diskusí končily tím, že se lékaři vrátili k práci, ale již za lepších podmínek.
Další tři faktory, jež napomohly zvýšení platů
Přibližně ve stejnou dobu došlo ve všech nemocnicích k zavedení směrnice o pracovní době, jež byla převzata z EU. Odborové svazy tehdy ihned informovaly všechny zaměstnance, aby podepisovali tzv. opt-out klauzule pouze v případě, že jim bude zaručen lepší příjem. "Tento faktor - realizace evropské direktivy o pracovní době - měl podle mého názoru nejvýznamnější vliv na zlepšení příjmu lékařů," uvedl Krajewski.
Třetím důležitým faktorem byla síla trhu. "Nedostatek lékařů, zejména těch, kteří byli ochotni pracovat ve veřejném sektoru, možnost získat práci v EU, stále sílící soukromý sektor a další okolnosti vedly k tomu, že zaměstnavatelům ve veřejném zdravotnictví nezbylo nic jiného než začít lépe platit své zaměstnance," poznamenal Krajewski.
Posledním významným faktorem byl velmi silný tlak na řešení problému korupce ve zdravotnictví. "Veřejnost se dozvěděla o některých extrémních případech korupce. Lékaři v reakci na tyto zprávy začali stupňovat tlak na to, aby byly nastaveny platy na slušné úrovni. Stalo se nepřijatelné, aby lékaři dostávali směšné nízké platy se skrytým předpokladem, že budou kompenzovány penězi z korupce," podotkl Krajewski.
Co skutečně pomohlo stávkujícím lékařům
Akce medializovaných protestů polských lékařů, péče omezená pouze na akutní případy či předkládání výpovědí byly obecně neefektivní. K serióznímu jednání o požadavcích lékařů docházelo až tehdy, když všichni ti, kteří výpovědi předložili, skutečně nepřišli na dva dny do práce. Pro zdárnost celé akce bylo velmi důležité například využívání služeb profesionálních vyjednavačů.
Konečná dohoda pak například v Radomi znamenala prakticky okamžitý výrazný nárůst platů (téměř 100 %) pro všechny lékaře šesti městských a regionálních nemocnic a navíc příslib jejich valorizace podle výše průměrného platu dle celostátních statistik.
Lékařům se nakonec příjmy zvýšily ještě více než čekali
Polští lékaři v letech 2007 až 2008 požadovali minimální plat ve veřejných nemocnicích 5 000 PLN měsíčně (32 500 CZK) pro sekundární lékaře a 8 500 PLN (55 250 CZK) pro specialisty. Lékaři také žádali pro specialisty trojnásobně vyšší plat než je celostátní statistický průměr a dvojnásobný pro ostatní lékaře.
"Takový požadavek ale nebylo možné celostátně prosadit z politických důvodů," uvedl Krajewski.
Přesto mnoho lékařů svého cíle nejen dosáhlo, ale získali i více než původně požadovali. V některých místech to bylo díky stávkovým akcím, jinde k tomu postačily i mírnější formy protestu odborů, v mnoha místech dokázali lékaři jednáním prosadit změny v pracovních smlouvách a schématech.
Například ve zdravotnickém zařízení v regionu, jehož centrem je město Radom, činí dnes základní plat specialisty 4 800 PLN/měsíčně (asi 31 000 CZK). "Prakticky každý lékař zde má i další příjmy (služby, příplatky, prémie), takže je velmi pravděpodobné, že průměrný odborník si vydělá více než 7 500 PLN/měs. (49 000 CZK)," uvedl Krajewski.
Podle současného kursu 1 PLN (zlotý) odpovídá zhruba 6,5 CZK (pozn. red.).
Před několika měsíci se v médiích objevila zpráva, že příjmy odborných lékařů v Polsku se pohybují v rozmezí 12 000 -18 000 PLN (78 000 – 117 000 CZK). "Podle mne se tyto údaje zdají být velmi pravděpodobné," přisvědčuje Krajewski.
Uzákonění minimálního platu asi nikdy nebude
"Lékařské organizace usilovaly po mnoho let o ustanovení minimální výše platu zákonem, ale podle mého názoru v naší společnosti vyznávající principy volného trhu, je zcela nepravděpodobné, že bychom kdy dosáhli tohoto cíle. Stále ještě i v současné době dojde čas od času k určitému protestu typu "stávka", ale vždy jde jen o lokální záležitost," poznamenal Krajewski.
Největší výhodou polských lékařů je podle něj velká rozmanitost forem lékařských praxí a více zdrojů příjmů. Pokud lékař může v případě neshod se zaměstnavatelem odejít s jistotou, že získá práci jinde, potom je jeho vyjednávací pozice velmi silná.
V očích veřejnosti si pohoršili, obliba lékařů klesla
Lepší podmínky si však rozhodně nevymohli všichni polští lékaři. V některých regionech pracují někteří lékaři stále za velmi nízké platy. Rezidenti mají sice nyní lepší plat, ale stále nejsou spokojeni.
Platy v mnoha renomovaných nemocnicích (university, ústavy) mohou být i v současnosti nadále mnohem nižší než mzdy v regionálních nemocnicích.
Dnes by už v Polsku stávky neměly naději na úspěch. Pokud by lékaři chtěli vstoupit do stávky, museli by kromě vidiny možného finančního prospěchu počítat s nevyhnutelným obviňováním ze strany veřejnosti z porušování lékařské etiky a pod.
"Vzhledem k tomu, že nyní veřejný obraz lékaře není v Polsku dobrý, stávka by v současné situaci zřejmě nic nezlepšila. Bohužel, zhoršující se image lékaře dělá v současnosti stále více obtížnější dosáhnout potřebných legislativních změn týkajících se praxe, vzdělání, daní. Proto jsem toho názoru, že celkový výsledek akcí roku 2007 je z tohoto pohledu velmi dobrý," dodal Krajewski.
www.tribune.cz, Jan Činčura
Zdroj: www.tribune.cz