Screeningové programy: Bez zvaní se dále nepohneme

V České republice jsou nyní tři organizované screeningové programy - mamární, cervikální a kolorektální. Nejstarší z nich, screening karcinomu prsu, začal v roce 2003 a bez nadsázky se z něj evolučním vývojem stala výkladní skříň českého zdravotnictví. Zaměříme-li se na úroveň organizace a sledování kvality, v mezinárodním srovnání se vyrovná těm nejvyspělejším programům, pokud jde o práci s daty, těžko hledá konkurenci vůbec.

U dalších dvou screeningů - karcinomu děložního hrdla a kolorektálního karcinomu - zatím tak jednoznačně pozitivní hodnocení není možné, avšak v poslední době i zde došlo k zásadním změnám, jež dávají naději do budoucna - především jde o datovou podporu brněnského Institutu biostatistiky a analýz (IBA), systém vnější kontroly kvality a také pevnější legislativní zakotvení. U kolorektálního karcinomu je pak největší změnou zavedení možnosti primární screeningové kolonoskopie po 55. roce věku. Každý z těchto programů má svá specifika, lze však mezi nimi nalézt řadu styčných bodů.

Jedním z nich je až přílišné spoléhání na dobrou vůli zdravotníků. "Ve vyspělých zemích je běžné, že organizaci screeningu zajišťuje profesionální, vysoce odborná administrativa. U nás to děláme v podstatě navíc, nad rámec svých běžných pracovních povinností," uvedl prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., místopředseda Asociace mamodiagnostiků ČR. Stejně tak je nedořešené financování některých možná nenápadných, ale klíčových činností se screeningem spojených.

"Například datová podpora je každý rok hrazena z prostředků sponzorů, konkrétně společnosti AVON. Jen díky ní víme, jak konkrétní mamodiagnostické centrum funguje, kolik našlo nádorů a v jakém stadiu, jak vypadal další diagnostický postup, kde nás ohrožuje šedý screening. Je špatně, že na tak důležitou věc nejsou zajištěny prostředky systémově," uvedl příklad prof. Daneš.

Zástupci ministerstva na konferenci oznámili, že brzy by již podobná česká specifika mohla být minulostí. Počítá se s dotací z Evropské unie ve výši až sto milionů korun po dobu tří let, která je určena právě na onkologickou prevenci. Z těchto peněz by mělo být mimo jiné financováno cílené oslovení nejširší veřejnosti tak, aby onkologický screening přijala za svůj. Nízká účast je totiž to, co tyto programy limituje nejvíce.

Dokončení na str. B5

Na konferenci o tom hovořila i ministryně zdravotnictví Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. "Podařilo se nám nastavit systém superspecializovaných center, schopných poskytnout tu nejnáročnější terapii. Pokud se však nemocní k léčbě nedostanou včas, nebude to mnoho platné. Věřím, že česká populace rozumí tomu, že bez časného záchytu se neobejdeme. Musíme lidi přesvědčit, aby využívali to, co jim zdravotnictví nabízí. Chce to od nich pouze minimální časovou investici." Její sdělení glosoval s nadsázkou předseda České onkologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. "Česká populace hrozně miluje, co je zadarmo, na tom je založená velká část reklamy na běžné spotřební zboží. Tady jako by si neuvědomovala, co dostává. Možná bychom měli vzbudit dojem, že screening je zadarmo jen přechodně."

Mamární screening vykazuje účast kolem padesáti procent cílové populace. Po kontinuálním nárůstu zájmu v roce 2007 a 2008 počty vyšetřených žen stagnovaly. "Zdá se, že v podobě, jak je nyní tento program nastaven, narazil na svůj limit. V zemích, kde účast přesahuje osmdesát procent, jsou ženy adresně zvány na základě centrálního registru. Také pro nás je to jediná cesta, jak se posunout dále. V našem případě připadá v úvahu využít spíše databáze zdravotních pojišťoven," uvedl prof. Daneš.

V České republice se stále musí žena na mamograf dostavit s žádankou od praktického lékaře nebo gynekologa. "To je již dnes spíše brzda. Je velký podíl praktiků i gynekologů, kteří svou pacientku na vyšetření prostě nepošlou. Je také ještě řada gynekologů, kteří z nějakého důvodu podporují šedý screening mimo akreditovaná mamografická centra," uvedl prof. Daneš.

Na slova prof. Daneše v diskusi reagoval MUDr. Aleš Skřivánek, člen výboru České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. Podle něj je počet gynekologů, kteří mamografický screening nepřijali za svůj, naprosto minimální. "Nám ostatním poskytuje skutečnost, že žena přijde pro žádanku, příležitost spojit její vyplnění s dalším preventivním úsilím - můžeme se domluvit na vyšetření stolice na skryté krvácení, cytologii nebo zhodnocení rizika osteoporózy," uvedl.

Podstatně hůře je na tom screening kolorektální. Zde se účast pohybuje (s velkými regionálními rozdíly) kolem 17 procent, na nabídku primární screeningové kolonoskopie zareagovali zatím spíše jen jednotlivci. "Pokrytí populace je naprosto tragické, ať už jde o test na okultní krvácení nebo endoskopické vyšetření. Ve veřejnosti by se mělo vytvořit povědomí, že kdo nebyl na kolonoskopii, je nějakým způsobem společensky méněcenný," uvedl ředitel IBA doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Sdělení směrem k veřejnosti, které mohou dát analytici dat, je podle něj následující: "Všechny tři screeningové programy jsou nyní monitorované a pod důslednou kontrolou. Pro pacienty jsou tedy maximálně bezpečné. Pokud by došlo k nějakým excesům, jsme schopni to rychle odhalit a řešit," uvedl doc. Dušek.

Zdroj: Medical Tribune