Jak vtáhnout veřejnost do onkologického screeningu?
Na mladší ženy platí něco jiného než na starší
Jsem přesvědčena, že vůči české populaci žen je v současném období třeba uplatňovat diferencovaný přístup, a to podle věku. Na mladší ročníky, ženy do 45 či 50 let, působí modernější typ pobídky: billboardy, televizní klipy, články v časopisech nebo na internetu, osvětové filmy na obrazovkách v čekárnách, diskusní programy v televizi. Starší ženy, které vyrůstaly v minulém režimu, potřebují direktivnější přístup: zvací dopisy od pojišťoven nebo žádanku do ruky od svého praktického lékaře, popřípadě gynekologa.
Podle mého názoru zabírá u věkové kategorie žen starších 50 let spíše než pozitivní motivace bonusem pobídka mírně negativní, dokonce i s možností odebrání nějaké výhody, pokud budou screening i nadále ignorovat. Počítejme s devastačními stopami minulého režimu, kdy postupně došlo k takovým ztrátám hodnot, že si lidé nevážili prakticky ničeho, ani svého zdraví. Mluvit o zdravém životním stylu se neslušelo, neboť vážná témata se zlehčovala paušálně, v tom se spatřoval jakýsi druh pašáctví.
MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.,
předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR
Hybnou silou by měli být praktici a gynekologové
Z našeho pohledu je nezbytné zapojit veškeré síly do edukace široké veřejnosti. Kromě aktivit realizovaných přímo Ministerstvem zdravotnictví ČR je třeba veřejnost motivovat k většímu využívání screeningových programů rovněž prostřednictvím zdravotních pojišťoven a samotných lékařů. Právě praktičtí lékaři či gynekologové by měli být hybnou silou, která může motivovat širokou veřejnost k většímu zájmu o vlastní zdraví a vysvětlit jí, proč jsou pro ně screeningové programy důležité a co jí přinášejí.
Je ale samozřejmě třeba zmobilizovat síly na všech frontách. Lidé si musejí uvědomit, že pouze včasným odhalením zhoubného nádoru lze předejít vážným zdravotním komplikacím. Obecně totiž platí, že zhoubné nádory lze léčit účinně, jsou-li zachyceny v počátečním stadiu. Čím menší nádor se odhalí, tím jsou lepší vyhlídky na uzdravení. Lidé by proto v žádném případě neměli váhat s návštěvou lékaře a my budeme využívat veškeré prostředky k tomu, abychom veřejnost k tomuto kroku motivovali.
Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA,
ministryně zdravotnictví ČR
Bez cíleného zvaní se dále nepohneme
Je třeba vyjít ze zkušeností zemí, v nichž bylo dosaženo vysoké účasti ve screeningových programech. Dostatečně vysoké účasti je možné podle mého názoru dosáhnout jen zavedením adresného zvaní k vyšetření, u screeningu karcinomu prsu například žen nad 45 let věku, jež neabsolvovaly v posledních dvou letech screeningovou mamografii. Zvaní by mohl doplňovat systém zvýhodnění či znevýhodnění v systému zdravotního pojištění (bonus/malus).
Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.,
místopředseda Asociace mamodiagnostiků ČR
Motivace zdravotníků, informovanost veřejnosti
ČR vykazuje v evropském srovnání standardní účast občanů ve screeningových programech. Horší je porovnání s našimi vlastními ambicemi, které byly, zejména v kolorektálním screeningu, vyšší. Aby byl screening funkční, musejí se potkat angažovaní a motivovaní odborníci s informovanou veřejností. Nejvyšší míry účasti se dosahuje tam, kde se využívá adresného zvaní, ať už ho realizují sami zdravotníci, pojišťovny nebo úřady.
Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,
vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
I drobný malus by udělal divy
Odpověď by mohla být velmi stručná: těžko. Má-li být alespoň trochu konstruktivní, pak může znít následovně:
1) mediální masáž, zaštítěná celebritami, které se k takovémuto onemocnění přiznají. Je to však drahá cesta k cíli. Nicméně účinná.
2) bonus vs. malus vůči pacientům. Pokud fungoval a dosud funguje třicetikorunový regulační poplatek, bude fungovat i toto. Hrozba byť o pouhé procento vyšší zdravotní daně pro ty, kdo se soustavně screeningu
Dokončení na str. A3
neúčastní, by udělala divy. Jsem o tom přesvědčen. Regulace, alespoň v našem oboru, spolu s uvolněním léků na banální onemocnění (lokální terapie mykotických kolpitid) naprosto přerozdělila spektrum návštěv v našich ambulancích ve prospěch prevencí.
3) cukr a bič - nejsem zastáncem rozdávání "cukrátek" z peněz zdravotních pojišťoven. Úkol stojí spíše na kreativcích marketingových strategií jednotlivých ZP. Nemuselo by to stát až tolik peněz navíc, naopak. Některé pojišťovny i v minulosti vázaly čerpání benefitů na účast ve screeningu.
MUDr. Aleš Skřivánek,
privátní gynekolog, člen výboru České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP
Adresné zvaní kombinované s mediální kampaní
Jak vyplývá ze screeningových programů kolorektálního karcinomu v zahraničí (Finsko, Francie), tak zcela zásadní cestou ke zvýšení účasti cílové populace (bezpříznakové osoby starší 50 let) je adresné zvaní, realizované cestou zdravotních pojišťoven nebo státních institucí. Mělo by být doprovázeno masivní mediální kampaní (TV spoty, reklamy, internet), nejlépe za účasti významných celebrit, jak je tomu např. v Německu. Také v ČR byl vytvořen TV spot s významnými osobnostmi společenského i kulturního života (manželé Havlovi). Kromě informování laické veřejnosti je však nutné vzdělávat a zejména motivovat i odbornou veřejnost, především praktické lékaře, gynekology a gastroenterology.
Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.,
předseda Rady pro screening kolorektálního karcinomu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP
Mediální kampaň a edukace odborné veřejnosti
Motivace by měla být cílena jak na laickou, tak i odbornou veřejnost. Koncem loňského roku byl zahájen cyklus seminářů Zastavme kolorektální karcinom, určený především praktickým lékařům.Ti pak mohou veřejnost kvalifikovaně informovat a motivovat k účasti na screeningu. Tyto semináře jsou dále podpořeny akcí pro veřejnost (Střevo tour). Dále je k dispozici mnoho webových adres (př. www. kolorektum.cz). Je tedy patrné, že mediální kampaň byla v posledních měsících zahájena. Nyní je ale nutné, aby pokračovala i nadále, nejlépe se vzrůstající intenzitou (např. ve formě reklam v novinách, rádiu, TV), což se však neobejde bez dostatečné finanční podpory.
As. MUDr. Štěpán Suchánek,
člen Rady pro screening kolorektálního karcinomu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP
Opakovat, opakovat, opakovat
Tato zdánlivě jednoduchá otázka otevírá zcela zásadní problém, který souvisí se samotným smyslem plošných screeningových programů. Pokud se jich totiž nebudou lidé účastnit, nebo jen v male míře, je vliv programu na mortalitu nebo incidenci daného onemocnění sporný a hrozí zmar vložených prostředků. Takže doufám, že tato otázka dnes v ČR trápí mnoho odpovědných lidí, včetně nejvyššího vedení zdravotnictví, plátců zdravotní péče i vedení nemocnic. Jsou to právě nemocnice, které si jistě nejvíce uvědomují, co znamená zátěž pokročilými stadii zhoubných nádorů - jen u zmíněných tří PREVENTABILNÍCH diagnóz dohromady máme v ČR ročně více než 6 000 nově diagnostikovaných velmi pokročilých onemocnění ročně!
Jinak ovšem žádný zázračný recept nemám a myslím si, že pomůže co nejsilnější kombinace všeho možného:
1) Opakovat, opakovat, opakovat - dělat odborné i laicky orientované kampaně, semináře, konference.
2) Zdůrazňovat občanům na faktech a datech význam screeningu, jeho dostupnost v ČR a také jeho garantovanou odbornost a bezpečnost.
3) Používat data k odhalení slabých míst a zaměřit se na ně cílenými kampaněmi nebo po odborné linii, je-li problém v dostupnosti péče.
4) Adresné zvaní občanů z cílových skupin do screeningu.
5) Zvýhodnění odpovědných občanů účastnících se prevence v platbách zdravotního pojištění.
Ne vše jde udělat ihned, já se jako analytik dat angažuji hlavně v bodech 1 až 3 a zde se v posledních letech skutečně mnohé výrazně posunulo kupředu. To však nestačí, takže doufám, že i na body 1, 2, 4 a 5 aspoň v nějaké podobě také dojde. Vzhledem k rostoucí ceně onkologické léčby se to jistě i vyplatí.
Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.,
Ředitel Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Brno
Zdroj: Medical Tribune