Funkční potraviny jako součást zdravé výživy, prevence i léčby
Právě Mečnikov si také všiml, že se bulharští pastevci, kteří jedli hodně jogurtu, dožívali vysokého věku a těšili se dobrému zdraví. Byl přesvědčen, že klíčem k tělesné pohodě a dlouhověkosti je účinná střevní mikroflóra (zvláštní důraz kladl na bakterie rodu Lactobacillus, jejichž různé druhy se využívají k výrobě nejen jogurtu, ale i sýrů, kysaného zelí, piva, moštu a mnoha potravin).
Později získal tento typ „přátelských“ bakterií název probiotika, ale z vědeckého hlediska byla donedávna podceňována, či dokonce marginalizována. Až v posledních zhruba patnácti letech dochází k renesanci tohoto tématu, zejména ve spojení s nejnovějšími pokroky mikrobiologie, imunologie, biochemie, molekulární genetiky i řady klinických oborů, a začínají se mu věnovat desítky výzkumných týmů v celém světě. Jestliže v devadesátých letech minulého století byste v databázi Medline našli na toto téma nejvýše stovku citací, o pět let později už jich byla více než tisícovka a dnes už se blíží šesti tisícovkám.
Tyto práce odkrývají stále nové a nové vlastnosti těchto mikroorganismů, jakož i mechanismy, jimiž mohou příznivě ovlivňovat lidské zdraví – jak účinkují na nejrůznější infekční stavy (infekční enterokolitidy, infekce H. pylori, idiopatické střevní záněty), alergická onemocnění, poruchy funkce střev (syndrom dráždivého tračníku, průjmy, divertikulární choroba tračníku), autoimunitní onemocnění (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida), choroby jater, pankreatu a urogenitálního traktu, stomatitidy či halitózu atd. Bylo také např. prokázáno, že se výrazně liší složení mikroflóry u obézních a hubených.
Vzhledem k tomu také stále roste obliba potravin, které probiotické bakterie obsahují – tyto potraviny se nyní označují jako „funkční“. Vznikají tak, že se v původní receptuře významně zvýší obsah příznivě působících látek, anebo naopak je z nich nežádoucí složka odstraněna (například nedostatek jódu v naší potravě se řeší tzv. jodizací – přidáním jódu do kuchyňské soli, do mléčných výrobků se přidávají probiotické kultury apod.). Přibývá přitom důkazů, že tyto potraviny, zejména při dlouhodobém užívání, pomáhají účinně předcházet některým chorobným stavům či snižovat jejich riziko.
Vůbec nejdéle užívanou, protože nejpřirozenější „funkční potravinou“, je mateřské mléko. Jako přírodní funkční potravina obsahuje ve vyšší míře biologické složky chránící dětský organismus před rozvojem infekcí, alergií, obezity, diabetu a dalších chronických onemocnění.
Délka kojení úzce souvisí mj. s prevencí obezity; tuk, který je v mateřském mléce, má ochrannou roli a nižší obsah bílkovin indukuje méně růstových faktorů spojených s rozvojem obezity v pozdějším věku.
Přes veškeré diskuse v posledních letech zůstávají ve výživě člověka, a to zejména v dětském věku, nepostradatelné i kravské mléko a mléčné výrobky. Jsou zdrojem esenciálních aminokyselin, významným zdrojem vitaminů B a A, jež příznivě zasahují do metabolických procesů, a obsahují také minerální látky jako zinek, jód, hořčík a vápník, který spolu s laktózou snižuje i riziko obezity. Podle odborných doporučení by děti od dvou do čtyř let věku měly mít denně dvě až čtyři porce mléka a mléčných výrobků, předškoláci tři až čtyři.
Funkční potraviny a dětská výživa
Studie výživových zvyklostí dětí předškolního a školního věku, provedená MUDr. Petrem Tláskalem, CSc., primářem FN Motol a předsedou Společnosti pro výživu, ve spolupráci s prof. MUDr. Hanou Hrstkovou, přednostkou 1. dětské interní kliniky LF MU a FN v Brně, která zahrnula téměř 2 792 dětí, prokázala mj. u značného procenta dětí vysoký energetický příjem (u 12,7 % předškoláků a 17,8 % školáků) a nevyvážený příjem některých nutričních složek ve výživě.
Jednalo se zejména o nevhodné složení tuků, vysoký příjem sodíku, nižší příjem jódu a nízký příjem vitaminu D. Studie ukázala, že mléko pije denně jen 44,6 % předškolních dětí a 46,2 % dětí časného školního věku, mléčné výrobky jí denně 66,3 % předškoláků a 59,3 % školáků. Ještě méně příznivou situaci ukázala v příjmu vitaminu D, který je nezbytný ke vstřebávání vápníku z mléka a mléčných výrobků a jeho zabudování do kostní tkáně.
Podle studie mají české děti nedostatek vitaminu D; v průměru totiž dostávají jen asi polovinu doporučené denní dávky (důležitým potravinovým zdrojem vitaminu D jsou například ryby nebo výrobky obohacené o vitamin D). Jako výhodné se v tomto ohledu jeví např. i některé funkční potraviny v podobě nízkoenergetických a nízkotučných mléčných výrobků, které jsou obohaceny jednak živými probiotickými bakteriemi Lactobacillus casei imunitass nebo Bifidus actiregularis, jednak vitaminem D (Actimel, Activia).
Funkční potraviny, obezita a diabetes
Již dlouhodobě se diskutuje možná protektivní úloha konzumace nízkotučných mléčných výrobků i v prevenci a léčbě obezity a diabetu. Na tomto příznivém efektu se podílí řada faktorů, mezi něž patří obsah vysoce biologicky hodnotné mléčné bílkoviny, nižší obsah tuku a vysoký obsah mléčného vápníku. Tak např. kysané mléčné výrobky společnosti Danone s nízkým energetickým obsahem (214 kJ/100 g), nízkým obsahem tuků (1,5 g/100 g), bez cukru, obohacené vápníkem a biologicky vysoce hodnotnými mléčnými bílkovinami, které ovlivní pocit nasycení, postprandiální termogenezi a uchování beztukové svalové hmoty, jsou vhodné i pro osoby s nadváhou a diabetiky. Vedle těchto nutričních faktorů příznivé působení na energetickou bilanci a metabolismus podporuje ještě probiotická mikroflóra Bifidus actiregularis.
Poslední studie publikované v prestižních lékařských časopisech prokázaly, že ovlivňuje expresi zánětlivých cytokinů při obezitě a cukrovce navozených vysokotukovou dietou. Střevní mikroflóra ovlivňuje zánět působením na propustnost střevní stěny, a to prostřednictvím hormonu GLP‑2 (glucagon‑like peptide 2). Podle ředitele Endokrinologického ústavu v Praze doc. MUDr. Vojtěcha Hainera, CSc., se tak uplatňují jako funkční potraviny, které mohou při pravidelné konzumaci pozitivně ovlivnit jak obezitu a diabetes, tak i s nimi spojená další závažná kardiometabolická rizika.
Zdroj: Medical Tribune