Nanotechnologie jsou hudbou současnosti

Co byste přesto označil za nejzajímavější téma?

Velkému zájmu se v současné době těší nanotechnologie. Na kongresu se hodně diskutovalo o využití nanotkaniny při léčbě chronických ran. Postupy, jak vyrobit nanotkaninu, vlastně pocházejí z České republiky, řadíme se v této oblasti ke světovým špičkám. Nanotkanina je extrémně tenká tkanina, která má tu výhodu, že může propouštět nebo naopak nepropouštět látky o určité molekulové hmotnosti a přitom může zůstat prodyšná.

Máte možnost využívat výhod nanotkanin na vašem pracovišti?

Ano, naše klinika řeší také v rámci grantového úkolu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ČR výzkumný úkol týkající se nanotechnologií, kdy se snažíme nanotkaninu používat jako kryt na chronické infikované rány, především bércové vředy a dekubity. Zároveň tam přidáváme speciální látku ze skupiny fotosenzibilizátorů, která ničí bakterie.

V čem spočívají výhody nanovlákenných materiálů oproti klasickým obvazům?

Nanotkanina může být kromě toho, že poslouží jako prodyšný, sterilní obvaz přinášející pacientovi na rozdíl od klasického obvazu dostatek komfortu, současně nosičem různých terapeutických látek, jako například sloučenin stříbra, aktivního uhlí apod., a tím napomoci "čištění" rány. Další možností, již také na naší klinice zkoušíme, je využití nanotkaniny ve fotodynamické léčbě. Tento způsob lze uplatnit u některých kožních nádorů, kde nanotkanina slouží jednak jako nosič speciální látky, která po dobu například tří až pěti hodin působí na kůži, zároveň chrání terapeutickou látku před "vysvícením" dříve, než se dostane do buněk.

Léčebná látka vniká přednostně do metabolicky aktivních buněk, po ozáření určitou vlnovou délkou viditelného světla dojde k fotodynamické reakci, při níž se uvolňují volné radikály, které selektivně zničí metabolicky aktivní, tedy nádorové buňky. Výhodou pro pacienta je i skutečnost, že s takto "ošetřenou" pokožkou může vykonávat běžné denní aktivity, a není tak na celý den vyřazen z pracovního procesu.

Léčba chronických ran je jistě živé téma. Byly v rámci kongresu zmiňovány ještě jiné inovativní postupy?

Další možná ne úplně novinkou v léčbě ran je použití krycích materiálů s obsahem hydrokoloidů. Co je ale na něm novější, je skutečnost, že se do nich inkorporují účinné látky, například analgetika, což snižuje bolestivost a zároveň se rána lépe hojí, pokud není díky hydrokoloidu úplně v suchu. Samozřejmě je potřeba najít vyvážený stav mezi úplně suchou a vlhkou ránou tak, aby v ráně nedošlo k pomnožení bakterií.

Jistě zajímavým a společensky sledovaným tématem je použití laserů v dermatologii. Přinesl kongres nějaké novinky v této oblasti?

Na kongresu byly představeny některé nové scannery, které lze využít při aplikaci laseru na velké plochy těla. V této souvislosti je třeba podotknout, že i když je ošetření laserem dnes pacienty velmi žádané, některé problémy, např. seboroickou veruku, lze mnohem lépe a levněji vyřešit jednoduchou exkochleací. Laserová terapie stále zůstává spíše doménou korektivní dermatologie, z lékařské indikace se používá hlavně u naevusflammeus. U této diagnózy je mnohdy problém s hrazením pojišťovnou, protože je vždy diskutabilní, zda se jedná o kosmetický, či léčebný zákrok.

O problematice maligního melanomu se hodně diskutovalo v rámci letošního kongresu ASCO. Jaké nové poznatky přinesl u této diagnózy dermatologický kongres?

Stále zůstává léčebným dogmatem, že nejlepší terapií je odstranění maligního melanomu v časném stadiu, dříve než postihne i hlubší vrstvy kůže. Avšak pacienti, kteří si nechávají radit od léčitelů, informují, že se zatím na nevědecké úrovni množí úvahy, že se má tento plošný nádor ponechat, neboť jeho odstraněním dojde k porušení kooperace mezi nádorem a buňkami imunitního systému a k výsevu metastáz.

Existuje praktické potvrzení této teorie?

To se samozřejmě nedá v dohledné době očekávat. Na kongresu se probírala hlavně otázka adjuvantní terapie pokročilých stadií maligního melanomu. Stále není shoda v tom, zda ve stadiu IIb až III podávat pouze interferon nebo současně i dacarbazin. Na toto téma proběhla studie, která potvrdila delší přežití pacientů při současném podání dacarbazinu, nicméně jiné studie takový výsledek neprokázaly. Ve fázi IV, tedy fázi metastazujícího melanomu, se objevují nová biologika, buď jako přídatná terapie k chemoterapii, nebo jako terapie samostatná. Nově se v této souvislosti diskutuje také o vakcinaci proti antigenům na nádorových buňkách. Problémem ovšem zatím zůstává, že nebyl nalezen specifický antigen, který by se vyskytoval na povrchu většiny nádorových buněk.

Platí i pro maligní melanom potřeba adresné medicíny?

Genové mutace přítomné u maligního melanomu jsou předmětem několika probíhajících studií. Zatím se ví, že mutace B-Rafkinázy je přítomná u 60 % nemocných s maligním melanomem, přímo na toto téma probíhá klinická studie fáze II v USA, jejíž výsledky jsou zatím velmi slibné.

Obor dermatologie mnozí spojují především s lupénkou, psoriáza byla jistě hodně probírané téma. Jaké nové poznatky o tomto onemocnění kongres přinesl?

Psoriáza je dnes vnímána jako zánětlivé hyperproliferativní onemocnění, někteří jej dokonce považují za onemocnění autoimunitní. Ví se, že se nejedná pouze o kožní, ale multiorgánové onemocnění. Já jsem již před více než patnácti lety se svými kolegy prokázal, že u psoriatických pacientů dochází k větší deskvamaci endotelu ve srovnání se zdravými jedinci. Změny na cévní stěně mohou připomínat v malém psoriatické ložisko, jsou smáčivější a vzniká vyšší riziko ukládání látek způsobujících aterosklerózu.

Naše výsledky byly pak potvrzeny v několika nezávislých zahraničních studiích. Známým faktem je, že psoriatičtí pacienti mají mnohem vyšší riziko rozvoje ischemické choroby srdeční. Proto by měli mít všichni lékaři, kteří přijdou do styku s pacientem se středně těžkou a těžkou psoriázou na mysli, že nestačí léčit pouze kožní symptomy.

Pokud pacient s psoriázou nereaguje na klasickou léčbu, může mu lékař nabídnout ještě jinou možnost?

Stejně jako nacházejí biotechnologické přípravky uplatnění v jiných oborech, je biologická léčba indikována také u vybraných pacientů s psoriázou.V dermatologii je k dispozici již několik biologik, teď přichází s rozšířením indikace na psoriázu i adalimumab, blokátor TNFa, který léčí nejen kožní projevy, ale i systémové změny. Kjeho podání jsou indikováni opět nemocní se středně těžkou a těžkou psoriázou, u nichž selhala nebo je kontraindikována klasická systémová terapie.

Zatím biologiky léčíme přibližně 450 pacientů s lupénkou ročně, výpočty na základě zahraničních modelů však říkají, že bychom měli léčit kolem 600 až 1 000 pacientů ročně. Je to tím, že řada pacientů neprošla ani základní systémovou terapií, i když jsou k jejímu použití indikováni. Iva Jaklová

Zdroj: Medical Tribune