Přeskočit na obsah

30. jubilejní celostátní konference gynekologů zabývajících se ultrazvukovou diagnostikou

Po úvodních slovech hlavních organizátorů – prim. Mejchara (Plzeň) a doc. Caldy (Praha), nemohlo patřit slavnostní zahájení odborného programu nikomu jinému než nestorovi českého ultrazvuku v oboru gyne kologie a porodnictví, panu profesoru E. Čechovi. Ve svém sdělení přehledně shrnul začátky i celou historii oboru a neopomněl zdůraznit fakt, že rozvoj ultrazvuku v tehdejším Československu byl velmi dynamický a patřil k nejrychlejším v Evropě. Také třicetiletá tradice pravidelného pořádání tematických konferencí je důkazem toho, že „náš obor“ je tradiční sonografi ckou baštou. Po přednesení přednášky byl prof. Čech poctěn zaslouženým aplausem.

První odborný blok byl věnován prenatální echokardiografi i, tedy oboru, jehož výsledky snesou srovnání pouze s nejlepšími regiony světa. Souhrnnou přednášku prezentoval dr. Tomek (Praha). Zmínil dobrou spolupráci mezi gynekology a kardiology i mezi regionálními sonografi sty a motolským

Kardiocentrem, která vede k výjimečné centralizaci plodů a následně dětí s vrozenými vadami srdce (VCC) a poruchami srdečního rytmu. Úspěšný je nejen záchyt vrozených vad, ale i přesnost prenatální detekce konkrétních typů VCC. Pro praxi je vhodné poznamenat, že prakticky všechny prenatálně popsané vady jsou po porodu v centru operovatelné, třebaže některé s ne zcela dobrými výsledky. Tuto informaci, ať v negativním či pozitivním smyslu, by měly dostat rodičovské páry plodů s vrozenými srdečními vadami.

Druhou přednáškou bylo sdělení dr. Jičínské (Brno) s tématem koarktace aorty (CoA). Autorka popsala možnosti detekce této vady, jejíž projevy se dynamicky vyvíjejí v průběhu gravidity a typický ultrazvukový obraz nemusí být přítomen při screeningovém vyšetření ve druhém trimestru.

Vedle dopplerovských parametrů popsala dva základní UZ markery vedoucí k podezření na budoucí rozvoj CoA: disproporci velikosti srdečních komor a zúžení části aortálního oblouku při jeho podélném zobrazení. Tyto stavy jsou hodny cíleného vyšetření prenatálním kardiologem.

Následné sdělení dr. Brešťáka (Praha), SFLV jako marker trisomie 21 v prvém trimestru, představovalo dle názvu pro většinu osazenstva auly velký otazník. Popisovaná veličina je známa především kardiologům zabývajícím se funkčními vlastnostmi srdce v dětském věku a znamená tzv. frakční zkrácení levé komory (SFLV). Měření je vcelku jednoduché, provádí se v M-modu na úrovni mitrální chlopně a je standardizované. Současné výsledky na malém souboru pacientek ukazují signifi kantní změny ve srovnání plodů s Downovým syndromem a plodů chromosomálně normálních. Myšlenkově výborně postavenou tezi je nutné potvrdit multicentrickou analýzou.

Posledním sdělením bloku byla kasuistika motolských autorů (dr. Vlk, Praha) popisující raritní případ prenatálně diagnostikovaného teratomu perikardu. Při rozvíjejícím se hydropsu plodu ve 29. týdnu gravidity byla jediným a úspěšným řešením invazivní prenatální intervence – zavedení peri kardoamniálního shuntu. Časná kardiochirurgická operace po porodu pak zabezpečila další vývoj dítěte bez známek srdečního selhávání.

Velkou diskusi vyvolalo sdělení ohledně úhrad prenatálních ultrazvukových vyšetření hodnocené zástupcem největší pojišťovny v ČR. Bylo by bláhové myslet si, že došlo k jednoznačné domluvě a konsensu. Snad alespoň zvláštní kód pro úhradu vyšetření vícečetného těhotenství se podaří zrealizovat v dohledné době.

Následná vyžádaná přednáška prof. Divona (New York, USA) se zabývala diagnostikou intrauterinní růstové retardace plodu (IUGR). Lze jen shrnout, že nepřinesla žádné novinky v daném tématu, zato byla edukačně přesná a didakticky výborně popsala význam, tedy především specifi citu a senzitivitu, jednotlivých ultrazvukových markerů IUGR.

V obdobném duchu byla i druhá prezentace téhož autora s názvem Prodloužená gravidita. Z mého pohledu výbornou přednáškou zaujal dr. Hynek (Praha). Velmi sofi stikovaně popsal možnou růstovou retardaci plodů s chromosomální vadou již při vyšetření koncem prvého trimestru. Není překvapením, že odchylky růstu byly prokázány u plodů s trisomií 18 nebo triploidií. Naproti tomu plody s trisomií 21 neměly signifi kantně odlišný růst oproti kontrolní skupině. Tento fakt mimo jiné potvrzuje význam přesnosti měření CRL a korelaci přesného gestačního stáří i u plodů s Downovým syndromem.

 

Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 5/2009, strana 58

Zdroj: GYNEKOLOGIE PO PROMOCI

Sdílejte článek

Doporučené

Jak lékaři vnímají resilienci

19. 11. 2024

Součástí  Brněnských onkologických dnů jsou již tradičně i psychologické bloky. Letos se jeden z nich zaměřil na problematiku resilience v obtížné…