Zdravotní sestra ministryní? Žijeme v Absurdistánu

Z pozice ředitele nemocnice jste nastoupil jako náměstek ministra zdravotnictví, nyní hovoříte jako senátor. Jak se změnil váš náhled na zdravotnictví po vstupu do politiky?

V první chvíli jsem byl doslova zhrozen z toho, jak někteří politici málo rozumějí zdravotnictví. Zejména z toho, jaké jsou ekonomické dopady do systému veřejného zdravotního pojištění z některých jejich neuvážených kroků. A nejen přímo v oblasti zdravotnictví, ale i v oblastech s tím souvisejících – v oblasti azylové politiky a poskytování zdravotní péče. Je to hlavně otázka toho, jak se někteří politici dívají na zdravotnictví a nedokáží se odprostit od své stranické příslušnosti.

Vy sám se snažíte od toho oprostit?

V této záležitosti se snažím býti profesionál a snažím se na to dívat tak, aby to prospělo celému systému.

Jste členem mandátového a imunitního výboru, výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ale nejste ve výboru pro zdravotnictví. Proč?

Nejsem jeho členem úmyslně  – nemám totiž rád mlácení prázdné slámy a rozhovory s bývalým ministrem Julínkem. Dle mého názoru je právě Julínek typickou ukázkou toho, kdy jde politika do střetu s těžkou ekonomikou a odborností. Navíc mám takto i více prostoru na to se vyjadřovat v plénu senátu a něčemu tím pomoct. Navíc, v senátorském klubu ČSSD je početné zastoupení lékařů, takže se nezávisle na usnesení zdravotního výboru můžeme dohodnout na tom, jakým směrem bychom chtěli postupovat. A ne vždy je to v souladu se zdravotnickým výborem, který je ovládán lidmi, kteří celé té problematice vůbec nerozumí.

Takže současný zdravotní  výbor je podle vás neužitečný?

Ne, je jen takový, jaký  je. Krajně se mi na něm nelíbí válcování mnohých názorů, které by mohly prospět občanům a tomuto státu. Je proto důležité, aby tyto názory zněly nejen ve výboru, ale i před celým senátem, aby všichni senátoři slyšeli, jak to vlastně s tím výborem je. Poslední ukázka nekompetence zdravotního výboru proběhla včera, kdy výbor schválil s novou cenotvorbou z dílny ministerstva financí, která je proti směrnici 89/105 Evropské unie. A paní ministryně Jurásková to odbyla větou, že názory jejich právníků jsou opačné. Paní ministryni jsem jen doporučil, aby ty své právníky vyměnila, protože takto nám hrozí arbitráž!

Jak hodnotíte paní ministryni Juráskovou?

Já jsem ze staré  školy a kdyby mi někdo před pár lety řekl, že zdravotní  sestra se může stát ministryní zdravotnictví, tak bych ho považoval za blázna, ale v této zemi se dějí různé věci. Někteří moji zahraniční přátelé nás nazývají Absurdistánem, a já s nimi musím v určitých věcech jen souhlasit. O kvalitách paní ministryně Juráskové mám pochybnosti.

Dlouho slibované reformy zdravotnictví se asi nedočkáme. Proč podle vás neuspěla?

Začal bych samotným týmem ex-ministra Julínka – reformátoři, kteří byli vyhnáni ze Slovenska, a to, co se ukázalo v praxi jako neúčinné a špatné, tak začali praktikovat v České republice. Zajacova reforma na Slovensku nepřinesla nic dobrého – Slováky to jen na rozjezdu stálo 28 miliard, dnes je tam navíc velmi složitá situace hlavně v oblasti všeobecného zdravotního pojištění. Podle mých informací tam dokonce dochází k tomu, že celková úroveň zdravotnictví se velmi snižuje.

U nás celý ten systém směřoval k úplné privatizaci a ke vstupu soukromých subjektů do sféry veřejného zdravotního pojištěni. Nastoupily by sem soukromé pojišťovací fondy jako ve Spojených státech. Ostatně pan bývalý náměstek Hroboň byl exponentem jednoho podobného systému, proto prosazoval systém řízené péče, který je však v současnosti z USA na odchodu. V USA je zdravotnictví z velké části privátní, proto jsou nejdražší, ale to nechce nikdo slyšet. U nás je v systému sice méně prostředků, ale naši zdravotníci odvádějí velmi kvalitní práci a pracují velmi efektivně.

Ohledně poplatků  chci říct toto: Poplatky sice přinášejí do zdravotnictví  peníze teď hned, ale v horizontu pěti a více let jsou pro systém paradoxně špatné. Proto většina států od poplatků ustupuje. Charta OSN navíc zakazuje poplatky pro děti u lékaře! Ministr Julínek tím chtěl vyplnit pětimiliardovou mezeru v rozpočtu. Pro mě je lepší, když pacient přijde dvakrát zbytečně, než potřetí pozdě. V této podobě jsou poplatky nepřijatelné.

Jakou podobu  by tedy měly poplatky mít?

Já osobně jsem navrhoval, abychom nastavili systém hodně podobný tomu, který mají v Německu. Tam je velká míra solidarity a děti jednoznačně poplatky neplatí.

Ve sněmovně dosud leží páteř reformy zdravotnictví - zákon o zdravotních službách, tak zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon o veřejném zdravotním pojištění. Nyní se jedná o jejich dalším osudu. Ministerstvo tvrdí, že jsou kvalitně připravené a politicky neutrální - máte k těmto návrhům přece jen nějaké výhrady?

Víte, když bych chtěl něco nutně prosadit, a cítil bych, že s tím není všechno úplně v pořádku, tak se začnu zaštiťovat pacientem, jako nyní ministerstvo. A pacienta se navíc vůbec neptat. Celé se to navíc schvaluje v balíčku, přičemž se řekne, že se schválí buď všechno, nebo nic. Bylou velkou chybou, že ještě  za vlády ČSSD jsme neměli čas na to, abychom prosadili náš návrh zákona o záchranné službě, ten tu totiž nutně  chybí. V té podobě, jaké se ho snaží prosadit ministerstvo je nepřijatelný. Je to o té filosofii: Má všechno patřit státu, nebo se má vše prodat? V konečném důsledku nenesou za zdraví občanů odpovědnost pojišťovny, ale právě stát. Julínek chtěl větší množství záchranek, ale nespočítal si, že na to nejsou peníze, doktoři a ani sestry. Místo armády se podepsal bianco šek soukromým záchranným službám, které mimochodem stály i za mým odvoláním z místa vicehejtmana. Tyto společnosti profitují na nedokonalostech v zákoně – horská služba si zavolá vrtulník nejen kvůli zlomenině nohy, ale klidně i malíčku. A zaplatí to všichni! V Německu musíte být na tyto záležitosti speciálně připojištěn.

Jak jako ředitel nemocnice vnímáte hodnotící ankety, žebříčky kvality nemocnic? 

Winston Churchill řekl:„Věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval.“ O kvalitě zdravotnického střediska podle mě svědčí to, kolik k němu přijde pacientů. Ty nejlepší nemocnice by asi dopadly úplně jinak, kdyby se do statistky přidala i ekonomická výkonnost.

České zdravotnictví je navíc zdeformováno všelijakými odbornými názory různých osobností a skupin, že u nás není ani tak nedostatek lékařů a sester, ale díky předpisům jsou některé obory trvale přezaměstnány a v některých je zase lidí zoufale málo. Příkladem může být fakultní nemocnice v Hradci Králové, která má tolik chirurgů, že z nich může pracovat možná polovina, zatímco v ostatních nemocnicích tyto chirurgové chybí. Největším nebezpečím je, že nová generace lékařů, které vychováváme tak prakticky přestává existovat, nebo odchází do ciziny.  

Jaké byste navrhoval řešení? 

Je potřeba redukovat fakultní  nemocnice, kde teče nejvíce peněz. Skutečně je to tvrdé, ale jediné správné a možné řešení. Zároveň  je to velmi nepopulární opatření. Výuka, kterou se neustále zastánci fakultek ohánějí, tak ta probíhá spíše v satelitních nemocnicích. Já sám, když jsem začínal, tak jsem se také naučil co umím v menší nemocnici. 

Můžete prozradit, na kolik si přijdou lékaři u vás, v nemocnic Ve Vrchlabí? 

Podle toho, jak si zaslouží. Více peněz dostávají lidé, kteří nesou zodpovědnost. Plat v naší nemocnici má dvě složky – část pohyblivou a část pevnou. Tu pevnou dostanou vždy, ale tu pohyblivou nedostanou, pokud způsobí nějaký problém. Mnohým se to nelíbí, ale toto je stanovisko, od kterého nechci v žádném případě upustit. Jsem proti tomu dávat všem stejně – u lékařů i u sester. Myšlenka, že všechny sestry budou mít stejný plat mi připomíná éru komunismu.  

Hlasoval jste pro úsporný  balíček ministerstva financí? 

Ne, nehlasoval. Nebudu podporovat nesmysly, které se v tom balíčku objevily pro oblast zdravotnictví. Třeba právě u těch sester – nejdříve jim něco málo přidáme a teď půjdou o čtyři procenta dolů? Absurdistán. 

Podal jste návrh na kontrolu financí v nemocnicích královehradeckého kraje. Proč jste ji podal? Co se od té doby změnilo? 

Původně jsem se měl po krajských volbách stát hejtmanem, ale nakonec jsem musel přijmout pozici vicehejtmana, ale s tím, že budu mít na starosti zdravotnictví. První rozpory se ale ukázaly, když jsem nařídil udělat audity financí nemocnic. Zároveň jsem však chtěl okamžitě odvolat management těch nemocnic, které byly ve ztrátě. Tyto kroky se nelíbily hejtmanovi ani radě a rada mě dokonce zakázala odvolání neúspěšných manažerů. Hřebíčkem do mojí rakve bylo to, že jsem chtěl vidět výsledky auditů a také některé smlouvy, kde podle mých informací docházelo z umělému navýšení nákladů až o dvě stě procent. Nakonec mě odvolali po vykonstruované aféře. Na mé místo se posadil sám hejtman, který podle mého zdravotnictví vůbec nerozumí a má zájem pouze na tom, aby šly ty správné peníze těm správným lidem. Po výsledcích auditů, které jsem viděl jsem podal trestní oznámení a od té doby probíhá velmi divné vyšetřování. Divné proto, že mám pocit, že propojení některých krajských a policejních špiček ještě z minulého režimu je alarmující. To už je ovšem spíše záležitost pro ministra vnitra. Ale mě šlo o to, že se tam špatně hospodaří, nebo spíše se to tam rozkrádá. A kradou tam všichni, včetně sociální demokracie. V téhle zemi totálně chybí osobní zodpovědnost, to nás odlišuje proti západním zemím. Já jsem navrhoval, aby všechny nemocnice holdingu postupovaly jednotně proti všem zdravotním pojišťovnám, protože tam byly velké rozdíly v odměňování – ředitelé postupovali s vědomím, že případné dluhy kraj zalepí. Takhle vznikla ztráta někde mezi třemi sty až pěti sty miliony korun. A na to kraj prostě nemá! Programem ČSSD bylo přetvořit nemocnice na nezisková, nebo příspěvková zařízení, protože na ně nemůže být uplatněn konkurz. Na rozdíl od obchodní společnosti.  
 

Štěpán Feik, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz