Kardiochirurgická prvenství Jana Bedrny
Akademik Jan Bedrna, zakladatel hradecké chirurgické školy, je právem označován i za zakladatele československé kardiochirurgie. A právě v srdeční chirurgii patří Janu Bedrnovi tři významná prvenství. Časově první je úspěšný podvaz otevřené tepenné dučeje v roce 1947. Za nejvýznamnější však lze označit jeho první operace mitrálních stenóz na zavřeném srdci, které uskutečnil v Hradci Králové v roce 1951 a jimiž zahájil éru intrakardiálních operací v našem státě. V témže roce Jan Bedrna provedl i první valvulotomii pulmonální stenózy.
Zahájení dějin moderní kardiochirurgie je ve světě i v jednotlivých zemích většinou spojováno s daty prvních operací otevřených tepenných dučejí. Robert Gross jako první na světě 26. srpna 1938 v Bostonu uzavřel ligaturou otevřenou tepennou dučej. U nás se o tuto operaci poprvé pokusil Emerich Polák v roce 1946 v Praze, ale jeho výkon pro krvácení skončil nezdarem. A tak první úspěšnou ligaturu otevřené tepenné dučeje v tehdejším Československu uskutečnil Jan Bedrna 30. října 1 947 v Hradci Králové. A nyní k historii operací mitrálních stenóz. První nemocná byla pro mitrální stenózu na zavřeném srdci operována v Hradci Králové 9. dubna 1951. Zemřela 3. pooperační den na následky mozkové embolizace a také druhý nemocný, který byl operován 1. října 1951, zemřel 3. pooperační den na srdeční selhání. Třetí operace 24leté ženy 24. listopadu 1951 již byla úspěšná, a co je velmi důležité, úspěšných bylo i deset operací následujících.
Série úspěšných operací vyvolala velký a oprávněný zájem internistické i chirurgické veřejnosti, poněvadž nabízela dobrou šanci v jinak beznadějné prognóze nemocných s pokročilou mitrální stenózou. A tak po prvních úspěšných operacích jezdili do Hradce Králové významní profesoři chirurgie Emerich Polák, Karol Šiška, Jan Navrátil či Jaroslav Lichtenberg, aby se s těmito operacemi seznámili a začali je uskutečňovat na svých chirurgických klinikách. V červnu 1953 hradecká kardiochirurgická skupina pod Bedrnovým vedením spolu s bratislavskými kolegy operovala prvních pět nemocných s mitrální stenózou v Bratislavě a z této návštěvy se zachovala velmi pěkná fotografie aktérů této události.
V září 1954 byla v Praze pořádána konference o srdeční chirurgii, na které byly uváděny počty operací mitrálních stenóz na jednotlivých chirurgických klinikách, jež vypovídají o tehdejší kardiochirurgic -ké aktivitě předních chirurgických pracovišť v ČSR. Na klinice Jana Bedrny v Hradci Králové bylo uskutečněno již 162 operací mitrálních stenóz, na II. chirurgické klinice Jana Navrátila v Brně 101, na oddělení Pavla Steinera v Turčanském Martině 60, na klinice Karola Šišky v Bratislavě 32, na oddělení Čestmíra Vohnouta v Ostravě 19, v Praze na klinice Emericha Poláka 13 a v ústavu Bohumila Špačka devět operací. Za dalších šest let, k 31. červenci 1960, již celkový počet operovaných pro mitrální stenózu v našem státě dosáhl úctyhodného čísla 2 908. Jan Bedrna tak svými prioritními operacemi spustil lavinu těchto výkonů, které jediné dovedly zvrátit do té doby nepříznivou prognózu nemocných trpících porevmatickou mitrální stenózou.
Urputnost Charlese Baileyho
Jak to bylo "ve světě" s operacemi mitrálních stenóz? Do roku 1948 tuto operaci přežili pouze dva operovaní a pokusili se o ni pouze dva chirurgové. Vůbec první operace 12leté dívky uskutečněná v Bostonu 20. května 1923 Elliotem Cutlerem byla úspěšná, ale následujících pět operovaných zemřelo, a tak Cutler již v těchto operacích nepokračoval. Druhou úspěšnou operaci uskutečnil Henry Souttar 6. května 1925 v Londýně. Stav 19leté operované se výrazně zlepšil, ale vlivné lékařské kruhy obvinily Souttara, že provedl nezodpovědně nesmyslnou operaci, a zlepšení klinického stavu přičítaly zlepšené funkci myokardu, ne chirurgickému zákroku. V této atmosféře Souttar již žádnou další operaci mitrální chlopně neuskutečnil. Je překvapivé, že následujících 20 let nebyl ve světě učiněn žádný pokus o odstranění mitrální stenózy chirurgickou cestou. Až v roce 1948 Charles Bailey ve Filadefii a Dwight Harken v Bostonu uskutečnili téměř současně (10., resp. 16. června) úspěšné mitrální komisurotomie.
Předcházely jim však neúspěchy a z dnešního pohledu je velmi zajímavá a obdivuhodná urputnost Charlese Baileyho, s jakým přesvědčením šel za svým cílem. O úspěšnou operaci se totiž pokoušel s přestávkami od roku 1945 a pro neúspěchy měl již zakázáno operovat ve třech z pěti nemocnic ve Filadelfii. Proto si na 10. června 1948 nechal připravit k operaci dokonce dva nemocné s mitrální stenózou, každého v jiné ze zbývajících dvou nemocnic. Po dalším neúspěchu dopoledne přejel do poslední nemocnice, kde operoval 24letou ženu. Komisurotomie mitrální chlopně byla úspěšná, pooperační průběh hladký a operovaná žila v dobrém klinickém stavu dalších 38 let. Za zmínku stojí i to, že Bailey již desátý pooperační den naložil operovanou do vlaku a vezl ji do 1 000 mil vzdáleného Chicaga, kde se konal kongres amerických hrudních chirurgů, aby zde mohl předvést svůj senzační úspěch. Stejně tak jako Bailey měl počáteční neúspěchy i Harken - z jeho prvních dvanácti operovaných jich zemřelo sedm.
Chirurgický suverén
Třetím významným československým prvenstvím je operace stenózy plicnice dle Brocka (transventrikulární valvulotomie), kterou Jan Bedrna uskutečnil u Mletého chlapce 7. března 1951. Tuto operaci jako první na světě provedl Holmes Sellors v Londýně 4. prosince 1947. Velikost Bedrnovy osobnosti však zdaleka netkví pouze ve výše uvedených kardiochirurgických prvenstvích. Jan Bedrna ovládal na vrcholné úrovni v té době celou velkou chirurgii -tedy i urologii, traumatologii, neurochirurgii i hrudní chirurgii a přitom propagoval svou jasnou vizi, že další rozvoj chirurgie tkví v rozštěpení všezahrnující chirurgie v jednotlivé specializace. A to se mu v Hradci Králové již v polovině minulého století podařilo prosadit. Vychoval dlouhou řadu profesorů, docentů a primářů chirurgie. A na závěr nutno vyzvednout a zdůraznit i to, že Jan Bedrna byl vůdčí silou v aktivitách, které vedly k založení Lékařské fakulty UK v Hradci Králové v říjnu 1945.
Seriál vzniká ve spolupráci s prof. MUDr. Ivem Steinerem, CSc., vedoucím redaktorem časopisu FN Hradec Králové SCAN.
Zdroj: Medical Tribune