I pro platy sester platí: jedněm více, druhým méně
Jak vysoký dodatečný nárůst personálních nákladů bude pro FN Hradec Králové představovat povinné navýšení platů sestrám?
Ve druhé polovině roku 2009 nás to bude stát asi 50 milionů korun, přičemž přibližně tři pětiny této sumy bychom mohli získat formou navýšení plateb od zdravotních pojišťoven. Zbývající část musíme najít v rozpočtu fakultní nemocnice.
Počítáte s tím, že platový nárůst u sester udržíte i v příštím roce?
V tuto chvíli si nejsem jistý, zda se nám to podaří. Je třeba si uvědomit, že příští rok budou náklady spojené s tímto navýšením dvojnásobné, a tak bychom pro zachování nově nastavené úrovně odměňování sester pro celý příští rok potřebovali asi 100 milionů korun. Dá se předpokládat, že o zmíněných zhruba 30 milionů, které letos dostaneme od pojišťoven, se posílí náš rozpočet i v roce 2010, ale získat zbylých 70 milionů dodatečnými příjmy či úsporami z vlastních zdrojů již nebude snadné.
Musel jste v souvislosti se zlepšeným odměňováním sester řešit ještě jiné problémy, než kde získat potřebné finanční prostředky?
Je celkem logické, že když se mluví o zvyšování příjmu jedné skupiny zdravotníků, tak se ozývají i ty další. V našem případě na nedostatečné ohodnocení upozorňovali laboranti. Nešlo však o nijak dramatický protest a nakonec jsme si vše při společném jednání vysvětlili. Osobně si myslím, že diferenciace v odměňování se musí trochu prohlubovat a že větší ohodnocení by měli mít ti pracovníci, kteří jsou v přímém styku s pacienty. I když si sestry lepší platy zaslouží, mám k systému navýšení jejich příjmů určité výhrady.
Myslím, že spravedlivější by bylo, kdyby i mezi nimi bylo možno více platově rozlišovat s tím, že zvýhodněny by měly být sestry, které pracují v trojsměnném provozu a na lůžkových odděleních, protože právě to jsou pozice, kde jsme v minulosti pociťovali nedostatek kvalitního nelékařského personálu nejvíce. Podobně se v poslední době projevují zvýšené nároky na sálové a tzv. jipové sestry v souvislosti se zavedením nové přístrojové techniky do praxe.
Přestože až dosud byla řeč o kompenzaci nedostatečného finančního ohodnocení sester, o hradecké fakultní nemocnici se ví, že si v ní vydělají o přibližně pět tisíc korun více, než je celostátní průměr. Jak jste toho docílili?
Již léta naše kolektivní smlouva obsahuje poměrně složitou konstrukci, která umožňuje přizpůsobit tarifní systém odměňování našim podmínkám. To nám dovoluje částečně diferencovat a například fixně vyplácet příplatky některým profesím či pracovníkům v určitých pozicích. Nevýhoda plošného zvýšení odměňování celé jedné skupině spočívá právě v tom, že pak již na větší diferenciaci a dodatečné zvýhodňování vybraných zaměstnanců nejsou prostředky.
Už dnes existuje například příplatek za práci ve směnném provozu. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o velmi namáhavou práci, která mimo jiné také významně ovlivňuje rodinný život dotyčného zaměstnance, je současné navýšení v řádu do pěti procent platu nedostatečné. Podle mého názoru by si tito zdravotníci zasloužili příplatek až 25 procent.
Mohl byste říci něco bližšího o motivačním systému vaší nemocnice?
Před časem nastal posun i ve výkladu vyhlášky o vyplácení mimořádných odměn, podle níž byly původně určeny pracovníkům za mimořádný čin, např. pokud se podíleli na likvidaci požáru atd. Postupně se však zažila možnost využívat mimořádných odměn k ohodnocení například klíčových pracovníků. U nás jsou u vrcholových manažerů, přednostů klinik či primářů oddělení vypsány v podobě ročních cílových odměn vázáných na splnění určitých ukazatelů - jak ekonomických, tak markerů hodnotících kvalitu péče.
Šéfové klinik a oddělení disponují také určitým finančním objemem určeným na odměny pro jejich podřízené, zohledňujícím jejich věkovou kvalifikační strukturu. Odměny vedoucích pracovníků typu vrchní sestry se pohybujíkolem 15 % tarifní mzdy, u nevedoucích pracovníků je to v průměru kolem pěti procent tarifní mzdy, přičemž u nevedoucích pracovníků nejsou odměny tolik závislé na splnění daných ekonomických a kvalitativních parametrů. Vychází se totiž z předpokladu, že tito zaměstnanci ovlivňují celkové výsledky mnohem méně než vedoucí zaměstnanci. Kromě toho lze vypsat i ad hoc odměny například u dělnických profesí po splnění určitého úkolu atd.
Fakultní nemocnice Hradec Králové je známa tím, že na rozdíl od některých jiných fakultních nemocnic dlouhodobě hospodaří s vyrovnaným rozpočtem bez nutnosti čerpání dodatečných státních dotací a zvlastních zdrojů je ještě schopna financovat významné investice, příkladem může být nová psychiatrická klinika, která byla letos v lednu slavnostně otevřena a stála více než 200 milionů korun. Vedle toho se vám daří udržovat i mzdy vašich zaměstnanců na více než konkurenceschopné úrovni. Jako byste měli nějaký "zázračný" recept...
Na otázku, proč hospodaříme lépe než některá jiná zdravotnická zařízení, není jednoznačná odpověď. Bohužel žádný univerzální recept na rozsáhlé změny organizační struktury atd. nemáme. Myslím si, že jde o výsledek dlouhodobé mravenčí práce, kdy se snažíme důsledně řešit všechny "drobnosti" a při tom všem máme na paměti, že pracovat výkonněji neznamená pracovat za každou cenu jen s větším úsilím, ale také chytřeji.
V předčasných parlamentních volbách kandidujete za novou politickou stranu TOP 09. Nemohu se tedy závěrem nezeptat, jak byste jako možný kandidát na post ministra zdravotnictví řešil finanční deficit resortu vzniklý v souvislosti s hospodářskou krizí?
Myslím, že zázračné řešení neexistuje. V současné situaci je nutné přizpůsobit výdaje příjmům tak, aby deficit nenarůstal. To samozřejmě nemusí znamenat, že bychom se úrovní zdravotní péče vraceli do minulosti, jen bychom na omezenou dobu poněkud přibrzdili nebo zastavili její rozvoj. Rozvojové projekty v medicíně jsou bez diskuse její živnou půdou, ale jsou velmi nákladné. Myslím, že pokud bychom je v zájmu stabilizace celého resortu na rok zastavili, daly by se takto získat významné finanční prostředky, aniž by se nějak fatálně snížila kvalita a dostupnost péče. Hrubým odhadem mohou tyto výdaje představovat až deset miliard korun ročně jen v oblasti nemocniční péče.
Vedle toho je však třeba dodat, že nutnou podmínkou úspěchu restriktivních opatření je, aby se prováděla férově, průhledně a spravedlivě. Jinými slovy, pokud bychom si měli ve zdravotnictví "utahovat opasky", tak všichni.
Zdroj: Medical Tribune