Objev genu familiární hyperurikemické nefropatie

Po předchozích objevech genů podmiňujících oční kataraktu, střádací lysosomální onemocnění (mukopolysacharidózu typu iiiC) a závažné mitochondriální onemocnění s neurologickým postižením, o nichž jsme čtenáře MT již informovali, přišla v těchto dnech skupina pracovníků Ústavu dědičných chorob 1. LF UK v Praze pod vedením ing. Stanislava Kmocha, CSc., s informací o objevu již čtvrtého genu podmiňujícího závažné onemocnění - v tomto případě jde o familiární hyperurikemickou nefropatii.

Dědičně podmíněná onemocnění ledvin jsou nejčastější příčinou chronického selhání ledvin dětí a významně se podílejí na chronickém selháníledvin dospělých. Základním předpokladem pochopení příčin a cíleného ovlivňování těchto závažných onemocnění je výzkum na molekulární úrovni, tj. objasnění genetické podstaty (identifikace onemocnění podmiňujících genů) a studium patofyziologických změn na úrovni pacienta, orgánu a buněčných modelů.

A právě pomocí takového výzkumu objevil tým ing. Stanislava Kmocha, CSc., v několika rodinách s familiární hyperurikemickou nefropatií mutace v genu kódujícím renin. Renin je jedním z nejdůležitějších proteinů regulujících krevní tlak a v současnosti existuje řada léků, které ovlivňováním jeho funkce snižují hypertenzi. V lékařské literatuře je mu věnováno více než 25 000 článků. Pacienti postižení mutacemi v reninu trpí v dětství anémií, mají zvýšené hodnoty kyseliny močové v krvi a nízký krevní tlak. Postupně u nich dochází ke snižování funkce ledvin, což vede ve středním věku k dialýze a transplantaci.

Dominantní mutace v genu pro renin jsou první svého druhu nalezené u dědičně podmíněného progresivního onemocnění ledvin. Studie zároveň na základě studia změn vtkáních a tělních tekutinách pacientů přinesla i částečné objasnění patofyziologických mechanismů spojených s tímto defektem. Důsledky mutací byly testovány i experimentálně vnesením genového defektu do buněk v tkáňových kulturách. Studie zabrala více než pět let a na jejím návrhu a provedení, při němž bylo použito více než dvacet různých (mnohdy unikátních) experimentálních metod, se podíleli především studenti postgraduálního studia, molekulární genetici, klinici, biochemici a patologové Ústavu dědičných metabolických poruch. Ke studii se postupně připojili spolupracovníci z USA a Francie, kteří s velkým zájmem poskytli své případy k analýze.

Výsledky studie byly velmi rychle přijaty a budou publikovány v nejbližším čísle velmi uznávaného časopisu American Journal of Human Genetics.

Aktuální výzkum je zaměřen na hledání vhodné léčby. Vědci již navrhli jeden z možných medikamentózních přístupů. V běhu je už také klinická studie a první výsledky j sou velmi optimistické. Zároveň vědci hledají ve světě další rodiny, jež mohou trpět tímto typem onemocnění.

Prezentovaná studie jednoznačně dokumentuje význam základního lékařského výzkumu, kdy studium nejasné genetické poruchy vede nejen k pochopení podstaty onemocnění, ale zároveň prohlubuje znalosti o základních mechanismech regulace krevního tlaku, funkce ledvin a biologie systému renin-angiotensin. 

Zdroj: MT